Parlamentní volby v Itálii neuniknou ani jednomu oku investora

Španělský premiér Mariano Rajoy tento týden řekl, že jeho země je odhodlána prosadit všechna úsporná opatření, ke kterým se zavázala, a nehodlá v zavádění reforem polevit. Svým občanům oznámil, že realita je otřesně tvrdá a žádné brzké jaro zemi nečeká. Obyvatelům vzkázal: „Těm, kteří žádají úlevu, říkám, ani minutu úlev nebo klidu. Teprve jsme začali.“ První výsledky utahování opasků jsou již ve Španělsku vidět. Deficit veřejných financí loni klesl pod sedm procent hrubého domácího produktu (HDP). O rok dříve byl ještě nad devíti procenty.

O víkendu se budou konat ve třetí největší ekonomice eurozóny parlamentní volby. Největší noční můrou partnerů 17členného měnového klubu je politické zmrtvýchvstání Silvia Berlusconiho a jeho návrat k moci. Právě neukázněná rozpočtová politika bývalého premiéra je považována za jednu z příčin současné složité ekonomické situace v zemi, kdy podíl dluhu na HDP přesahuje 120 procent. Silvio Berlusconi slíbil italským voličům vrácení neoblíbené daně z nemovitosti v případě, že se díky jejich hlasům dostane k moci. To je pro voliče silný předvolební argument. V případě, že Berlusconi ve víkendových parlamentních volbách zvítězí, může se stát jeho návrat na politickou scénu pro budoucnost Itálie v eurozóně kritický.

Nejblíže k vítězství má zatím podle předvolebních průzkumů Pier Luigi Bersani, představitel středolevicové Demokratické strany. Ačkoli by podle dosavadních odhadů mohl bez problému ovládnout dolní komoru parlamentu, k získání většiny v Senátu bude pravděpodobně potřebovat partnera. Nejlepší volbou pro Evropu by byla aliance se stranou založenou Mariem Montim, lídrem úřednické vlády, která spravovala Itálii do prosince loňského roku. Tomuto kabinetu se hlavně podařilo prosadit reformní kroky a obnovit investorskou důvěru v zemi.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius a tamní ministr financí Pierre Moscovici avizovali, že jejich ekonomika letos poroste méně, než se dosud očekávalo. Pravděpodobně si polepší jenom o 0,2 až 0,3 procenta ve srovnání s předpokládaným 0,8procentním růstem. Druhá největší ekonomika eurozóny se v posledním čtvrtletí 2012 propadla o 0,3 procenta. Když se jí v tomto kvartále nepodaří nastartovat růst, upadne do recese. S poklesem HDP souvisí i další problém, kterým je zadlužení státu. To při slabší výkonosti hospodářství roste rychleji než v ekonomické expanzi.

Čtvrteční data indexu nákupních manažerů (tzv. index PMI) ze sektoru výroby a služeb prokázala, že Paříž čím dál tím více zaostává v období krize za Berlínem. Rozkol mezi Německem a Francií – dvěma největšími ekonomikami bloku – je nyní podle tohoto ukazatele nejvýraznější od roku 1998. Zatímco si německé firmy udržují zdravé tempo růstu, francouzské podniky v sektoru služeb zažívají nejhorší propad od nejhlubšího bodu velké recese ze začátku roku 2009. Index nákupních manažerů poskytuje důvěryhodný obraz o stavu ekonomiky očima nákupčích působících přímo v největších společnostech dané země.

Největší ekonomiku eurozóny vidí ve výborné kondici nejen nákupní manažeři v sektoru výroby a služeb, ale i ekonomové a němečtí podnikatelé. V úterý byl publikován Manheimským institutem pro ekonomický výzkum tzv. index ZEW. Ten vychází z dotazování 272 německých analytiků a investorů ohledně šestiměsíčního budoucího výhledu německé ekonomiky. Pozitivně vidí německou ekonomiku i tamní podnikatelé. Mnichovský Ifo institut provádí meziměsíční průzkum mezi 7000 podnikateli, jejichž důvěra v německou ekonomiku dosáhla v únoru desetiměsíčního maxima.

Evropská komise zveřejnila v pátek zprávu, podle které se eurozóna nevrátí k ekonomickému růstu dříve než v roce 2014. Ještě v listopadu 2012 předpokládala pro rok 2013 mírné ekonomické oživení, a to ve výši 0,1 procenta. Nyní komise predikuje pro rok 2013 smrštění o 0,3 procenta. Důvodem negativnějšího ekonomického výhledu je rekordní nezaměstnanost a nedostatek bankovních úvěrů. Eurozóna nyní produkuje přibližně pětinu světového ekonomického výkonu. Pro rok 2014 již komise počítá s růstem HDP o 1,4 procenta.

Ekonomika Velké Británie po krátkém oživení, které nastalo po letní olympiádě, opět zápasí s těžkou realitou. Šéf britské centrální banky Mervyn King předpovídá jenom pomalé zotavování ostrovní ekonomiky během příštích tří let, a to kvůli krizi v eurozóně, konsolidační politice vlády a vysoké inflaci, jež poškozuje spotřebitelské výdaje. Britská libra za poslední měsíc oslabila vůči euru o 5,1 procenta a vůči americkému dolaru o čtyři procenta.

Členové bankovní komise americké centrální banky (Fed) se nemohou shodnout na délce trvání programu nákupu státních dluhopisů. Ten je již od loňského léta hnacím motorem růstu akciových trhů. Někteří členové by ho rádi viděli u konce. V případě ukončení programu kvantitativního uvolňování by se mohly ocitnout pod tlakem tituly citlivé na vývoj ekonomického cyklu (banky, průmyslové firmy), a to kvůli obavám, že stažení stimulačních opatření Fedu by mohlo narušit globální ekonomický růst. Mohla by opět nastat rotace z cyklických titulů do defenzivních.

Nejširší americký akciový index S na tyto spekulace o možném ukončení programu tištění peněz reagoval více než dvouprocentním poklesem.