Týdenní shrnutí nejdůležitějších událostí na finančních trzích

Japonská centrální banka (BoJ) si v úterý po dvoudenním zasedání bankovní rady předsevzala dosažení ambiciózního inflačního cíle ve výši dvou procent. Proto plánuje od roku 2014 spustit časově neomezený nákup aktiv. Do konce roku 2013 by již v ekonomice mělo být napumpováno 1,1 biliónu amerických dolarů. Od roku 2014 až do odvolání pak v ekonomice každý měsíc přibude dalších 144,4 miliardy dolarů.

Základní rozdíl mezi tím, co dělá americká centrální banka (Fed) a japonská centrální banka, je v tom, že Fed nakupuje dluhopisy, aby podpořil trh práce při současné inflaci 2,1 procenta a při státním zadlužení ve výši 103 procent HDP.

Na rozdíl od USA Japonsko bojuje s deflací a jeho zadlužení je nyní ve výši 212 procent HDP. Přidáme-li k již obrovské výši dluhu neomezený nákup dluhopisů centrální bankou, který bude zadlužení státu dále prohlubovat, může být navržený boj s inflací pro zemi vycházejícího slunce katastrofální. BoJ tudíž bude muset pomocí vytištěných peněz nakoupit hodně aktiv, aby dosáhla svého ambiciózního inflačního cíle. Rozhodnutí japonské centrální banky je výsledkem tlaku nové Liberálně demokratické vlády, která vyzývá banku k vyšším zásahům do ekonomiky. Nový premiér Shinzo Abe si totiž ve svém předvolebním programu předsevzal zvýšit inflaci a nastartovat ekonomický růst. Na půdě BoJ se šeptá o vlivu premiéra na její politiku a také, že premiér chce do čela banky dosadit svého guvernéra, který by se nebál přijmout ještě agresivnější opatření. Jmenování premiérova muže pravděpodobně přijde v dubnu, kdy končí mandát současnému guvernérovi Masaaki Shirakaowi.

Ve středu Mezinárodní měnový fond (MMF) aktualizoval svůj globální ekonomický výhled pro rok 2013 a 2014. Uvedl, že recese v eurozóně a slabost Japonska budou letos brzdit globální ekonomický růst. V roce 2014 by ale mělo dojít k zotavení, které by mohlo být nejsvižnější od roku 2010.

MMF snížil prognózu ekonomického růstu světové ekonomiky (HDP) v roce 2013 na 3,5 procenta ze 3,6 procenta uváděných v říjnu. V roce 2014 pak očekává expanzi o 4,1 procenta za předpokladu, že nastane zotavení v eurozóně. Zdravé tempo růstu nad čtyřmi procenty bylo naposledy k vidění v roce 2010. V roce 2012 světová ekonomika podle odhadu MMF vzrostla o 3,2 procenta.

Přestože eurozóna nad krizí ještě ani zdaleka nevyhrála, důvěra finančních odborníků v německé hospodářství v lednu roste. Úterní index ZEW ekonomického sentimentu dosáhl nejvyšší hodnoty od léta 2010, a to 31,5 bodu. Hodnota indexu menší než nula znamená pesimismus ohledně budoucího vývoje německé ekonomiky, naopak vyšší než nula vyjadřuje naopak optimismus. ZEW je zkratka německé společnosti pro evropský ekonomický výzkum, která se každý měsíc dotazuje odborníků, jak vidí aktuální situaci a budoucí směřování německé ekonomiky.

Na dobré zprávy z úterka navázala i data ze čtvrtka a pátka. První v pořadí byly zveřejněny indexy nákupních manažerů ze sektoru výroby a služeb. Jelikož podklady k výpočtu těchto indexů poskytují samotní nákupní manažeři z jednotlivých firem, kteří mají nejlepší přehled o plánu budoucí výroby a výši objednávek v rámci svého odvětví, jsou tyto indexy velmi důvěryhodným indikátorem budoucího ekonomického vývoje.

Pro německou ekonomiku úspěšný týden byl zakončen indexem podnikatelské důvěry. Jde o index mnichovského institutu Ifo, který vychází z průzkumu zhruba 7000 německých firem a pokládá se za předzvěst ekonomických trendů v Německu i celé eurozóně.

Euro díky pozitivnímu výhledu německé ekonomiky tento týden posílilo vůči dolaru o více než jedno procento.

Ve středu britský premiér David Cameron ve svém projevu v londýnské finanční čtvrti řekl, že jestli v příštích parlamentních volbách vyhraje, dá Britům možnost vyjádřit se v referendu k otázce, zda země setrvá v Evropské unii (EU), a to nejpozději do roku 2017.

"Bude to referendum o tom, zda zůstat, či odejít," řekl premiér s tím, že pokud by se Velká Británie rozhodla z EU vystoupit, byl by to "jednosměrný lístek, ne zpáteční".

Británie, jak je dobře známo, patří k velkým kritikům některých integračních kroků EU. Britové si nepřipouští, že by je toto rozhodnutí mohlo nějak diplomaticky nebo ekonomicky ohrozit. Cameron dodal, že důvodem jeho rozhodnutí je, že stupeň deziluze z EU dosáhl již v Anglii vrcholu, a proto je nucen konat.

Ostatním členům EU se samozřejmě přístup Londýna k unii nezamlouvá. Tvrdí, že britský premiér se chová, jako kdyby unie byla restauračním menu, ze kterého si může vybrat, co se mu líbí a co ne. Postoj USA, věrného spojence Británie, je k opuštění unie také negativní.

Velká Británie v pátek zveřejnila předběžné údaje o HDP za poslední čtvrtletí 2012. HDP se oproti předešlému čtvrtletí propadl až o 0,3 procenta. Srovnání se třetím kvartálem není úplně přesné, protože v tom období zažila britská ekonomika růst hlavně díky olympijským hrám. Ekonomie ale na výmluvy nehledí a Británii tak hrozí třetí recese za dobu čtyř let. Zpráva zasáhla hlavně konzervativní vládu David Camerona, který ještě ve čtvrtek obhajoval úsporné kroky svojí vlády, za které byl kritizován od MMF.

Britská libra (GBP) vůči euru tento týden oslabila o více než dvě procenta.