Týdenní shrnutí nejdůležitějších událostí na finančních trzích

Basilejský výbor (světový regulátor bankovního sektoru) poskytl bankám čtyři roky navíc (do ledna 2019) k vytvoření vyšších hotovostních rezerv. Banky tak mohou uvolnit část ze svých peněz na pomoc krizovým ekonomikám a podpořit tak jejich ekonomický růst (HDP). Basilejský výbor příjemně překvapil bankéře svým rozhodnutím.

Česká koruna tento týden výrazně oslabila. V pondělí otevřela na úrovni 25,30 za euro a ve středu už atakovala hranici 25,70. Důvodem oslabování koruny byla jak negativní data z průmyslové výroby za listopad zveřejněná v pondělí, tak i středeční vystoupení guvernéra České národní banky (ČNB) Singera v České televizi. Ten totiž opětovně připustil, že ČNB by mohla zasáhnout proti silné české koruně prostřednictvím kurzovních intervencí.

Tato akce by podle něho měla jasně stanovený cíl pro měnový kurz. Singer uvedl, že kromě silné měny, která je nevýhodná pro exportně orientovanou ekonomiku České republiky, ho trápí také nízká inflace. Oficiální čísla sice ukazují na růst měnové hladiny, ten je ale z velké části způsoben růstem daní. Dodal i vysvětlení, proč je nízká inflace pro zemi negativní. Pokles inflace prý pro občany znamená vyšší pravděpodobnost ztráty práce. „Pomalý růst cen totiž nutí firmy snižovat náklady, včetně těch personálních“, řekl Singer.

Ve čtvrtek letos poprvé zasedala britská centrální banka (BoE). Ta ponechala úrokové sazby i objem nákupů státních dluhopisů beze změny, a opět se tak rozhodla nepumpovat další peníze do britské ekonomiky, ačkoli ta se nachází na pokraji nového ekonomického poklesu.

Hlavní úroková sazba zůstává na úrovni 0,5 procenta. Nekonalo se ani navýšení limitu v programu již dokončených odkupů státních dluhopisů. Britskou centrální banku odradily od přijetí dalších expanzivních měnově-politických kroků hlavně obavy z britské inflace (2,7 procenta).

Ekonomové se zatím nemohou shodnout na další politice BoE a zvláště pak zda Britové zvýší nákup nových aktiv. V únoru bychom se měli dočkat ekonomických výsledků (HDP) za poslední kvartál roku 2012, které by měly poodkrýt budoucnost britské ekonomiky a následně pak možnou politiku tamní centrální banky.

Ve čtvrtek měla první letošní zasedání i Evropská centrální banka (ECB). Ta také neučinila žádné významné změny v  měnové politice. Ponechala základní úrokovou sazbu na 0,75 procentech a depozitní úrokovou sazbu na 0 procentech. Kdyby snížila stávající základní úrokovou sazbu, tak by se depozitní sazba dostala do záporného teritoria a komerční banky by musely za své vklady u centrální banky platit.

K zdrženlivé měnové politice vedlo ECB několik argumentů. Za prvé ECB vyčkává se snížením sazeb z důvodu sice schváleného, ale stále nespuštěného programu nákupu dluhopisů problematických zemí. Ten začne fungovat, jakmile některá země oficiálně požádá o finanční pomoc a vstoupí tak do záchranného programu.

To by vedlo k dalšímu nalévání peněz do eurozóny. Navíc šéf ECB se již několikrát vyjádřil, že centrální banka již toho udělala dost a teď jsou na řadě jednotlivé země s fiskální konsolidací. Nadto ECB také čeká na kompletní ekonomická data (HDP) za rok 2012, která budou k dispozici v půlce února.

Čtvrtek byl dnem zasedání centrálních bank. Jako třetí v pořadí se konalo zasedání polské centrální banky (NBP). Ta na rozdíl od ECB a BoE ponížila základní úrokovou sazbu ze 4,25 procenta na 4,00 procenta. Jde o třetí snížení sazeb v řadě. Takovéto konání banky je v souladu s cílem oslabení domácí měny a podpory exportu. Pro srovnání s Českem (0,05 procenta) má Polsko úrokové sazby (4,00 procenta) stále na vysoké a pro investory atraktivní úrovni. Čímž se vytváří tlak na posilování polského zlotého. Ten loni vůči euru posílil o více než 9 procent.

Tempo růstu čínského vývozu v prosinci nečekaně prudce zrychlilo na 14,1 procenta z listopadových 2,9 procenta. Hlavním důvodem bylo zvýšení exportu do USA – největší světové ekonomiky. Nešlo však o zboží určené k vánočním prodejům, ale o tovar, který se bude v USA prodávat až na jaře. Trhy na tato data reagovaly velmi pozitivně. Australský dolar, který je významně navázaný na výkon čínské ekonomiky posílil na páru s americkým dolarem téměř o 1 procento.

Na možné ekonomické zotavení Číny reagovala i americká ropa WTI, která posílila o 1,5 procenta.

Japonský premiér Shinzo Abe využil svých pravomocí a společně se svojí vládou vyhradil další peníze na podporu ekonomiky v hodnotě 117 miliard dolarů. Pod velkým tlakem se tak ocitla japonská centrální banka (BoJ). Po ní totiž nový premiér chce, aby zvýšené fiskální výdaje byly financovány BoJ prostřednictvím nákupu státních dluhopisů. Podle kritiků však nová vláda přehlíží důležitý fakt, a to že Japonsko má už dnes obrovský státní dluh (211,7 procent k HDP).

Měnový pár EUR/JPY tento týden významně posílil a opětovně se dostal k novým maximům. Japonský jen už delší dobu proti ostatním měnám oslabuje v důsledku expanzivní měnové politiky. Euru se naopak dařilo kvůli zprávám z Evropské centrální banky o ponechání úrokových sazeb a zlepšujícímu se stavu ekonomiky.