Mimo jiné v Řecku zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky již od úterý kontrolují, jak se zadlužené zemi daří snižovat veřejné výdaje. Momentálně premiér Antonis Samaras pořád ještě dolaďuje plány škrtů se svými ministry.

Analytici ale varují, že jenom škrtání Helénské republice nepomůže. Zapotřebí je také učinit strukturální reformy. Vládní úsporná opatření vedou ke zpomalení ekonomického růstu, čímž následně klesají příjmy země a Řecko se tak dostává do začarovaného kruhu.

Pomocnou rukou balkánské zemi by mohla být další půjčka nebo restrukturalizace dluhu. Obě dvě potenciální varianty by ale pro ostatní Evropu byly velice bolestivé. V případě půjčky je jen velmi těžko představitelné, že země jako Itálie nebo Španělsko, které samy potřebují pomoc, by se skládaly na potřeby někoho jiného. Co se týče restrukturalizace, 70 procent řeckého dluhu je momentálně v rukou MMF, jednotlivých států prostřednictvím dočasného eurovalu a bilaterálních dohod, jakož i ECB. Otázkou tedy je, zda jsou tyto země ještě ochotny podstoupit další ztráty.

Mario Draghi plánuje pomocí přímých a nepřímých intervencí ECB cílit na snížení dluhopisových výnosů Španělska a Itálie. Jakým způsobem chce ale prezident Evropské centrální banky vyřešit zadluženost Řecka a ochránit euro před touto hrozbou, zatím není známo.