Žena jako ekonomický indikátor

V roce 1926 vystoupil ekonom George Taylor s "teorií" nazývanou Hemline index (Index dolního lemu). Teorie říká, že dolní lem, resp. délka šatů, má spojitost (koreluje) s ekonomickým cyklem. Když ekonomika roste, ženy nosí kratší šaty, a když klesá, nosí delší. Pravdivost tvrzení bylo ověřováno v roce 2010 Econometric Institute Erasmus School of Economics. Jak ověření probíhalo a s jakým výsledkem?

Nejprve se shromáždily měsíčníky módních časopisů z let 1921 – 2009. Potom se kategorizovaly typy šatů:  minisukně, koktejlky, sukně pod kolena, dlouhé šaty ke kotníkům a šaty na zem. Výskyt daného typu šatů v časopisech byl porovnáván s hospodářským cyklem.

Výsledkem bylo potvrzení Taylorovy teorie s upřesněním, že korelaci mezi délkou šatů a ekonomickým cyklem lze nalézt zhruba s 3 letým odstupem. Jestliže současnou krizi budeme počítat od roku 2009, připočteme k němu 3, pak v letošním roce 2012 by mělo dojít k prodlužování sukní. Dodejme však, že příchod minisukní tuto teorii mírně naboural.

Jiná teorie tvrdí, že když mají ženy výrazně namalované rty, je to důsledek špatné hospodářské situace. Odůvodnit ji můžeme tak, že pokud je žena zajištěná (má možnost si vydělávat nebo její partner vydělává), není tolik motivována zvýrazňovat si rty, protože se nemusí snažit  o přízeň opačného pohlaví. Je-li ekonomika v útlumu, žena musí z nějakého důvodu vystačit s nižším rozpočtem. Snaží se na sebe upozornit druhé pohlaví, za účelem zvýšení své životní úrovně. Podle nedávné studie, která proběhla v USA, vzrostl prodej rtěnek mezi lety  2010 a 2011 o 14%, což by znamenalo, že nás v nejbližší době oživení ekonomiky nečeká.

Vědci z IBM analyzovali data ze sociálních sítí a došli k závěru, že nízké podpatky je možno považovat za náznak ekonomického oživení. Jak bylo zjištěno, na vrcholu hospodářské krize v roce 2009, výše dámských podpatků činila přibližně 7 centimetrů.  Do konce roku 2009 pak jejich výška výrazně klesla. Nyní je jejich výška opět 7 i více centimetrů. O Lipstick a High heel indikátoru se obecně soudí, že mají relativně vysokou vypovídající hodnotu.

Začátkem roku 1930 došlo ke snížení prodejů dětské a ženské módy o 10% a prodej pánských obleků klesl o 25 % oproti roku 1929. Následující rok (1931) prodeje pánských obleků klesly ještě více – o 40 %. Pokles poptávky po oblecích můžeme zdůvodnit vzrůstající nezaměstnaností mužů, kteří vzhledem ke své situaci neměli důvod kupovat oblek do zaměstnání.

Koncem 30. let se v Evropě i Americe projevil pokles spotřeby běžných surovin, jako jsou chléb, maso, mléko, vejce, ovoce a zelenina. Na úkor těchto komodit překvapivě stoupala spotřeba brambor, jakožto velice levné suroviny. Vzestup poptávky po bramborách tedy indikuje pokles kupní síly obyvatelstva.