Již během prvních dvou let u nás vzniklo 44 penzijních fondů, v roce 1997 pak další dva. Rokem 2012 však jeho příběh končí – penzijní fondy projdou transformací a penzijní připojištění už si nepořídíme.

V počátcích se trh penzijního připojištění vyvíjel jako univerzální. Zřizovány byly jak všeobecné penzijní fondy, tak i zaměstnavatelské fondy. Zaměstnavatelský fond však byl jen každý desátý a převážná většina byla vybudována jako všeobecné penzijní fondy. Dnes na trhu zůstalo devět penzijních fondů, které spravují 4,6 miliónu klientských smluv, z nichž 1,3 miliónu je s příspěvkem zaměstnavatele.

Na penzijní připojištění si lidé zpočátku spořili zhruba něco málo přes 250 korun (v roce 1995 to bylo 262 Kč), v roce 2004 to však bylo již 383 Kč. Současný průměrný příspěvek však přesahuje již 430 korun.

Proč se penzijko vyplatí

Na stáří si máme spořit. Podle odborníků bychom měli mít do důchodu na každý měsíc připravenou částku, která odpovídá 2/3 až 3/4 čistého příjmu v ekonomicky aktivním věku. Naspořeno bychom měli mít tolik peněz, aby naši státní penzi (dnes činí v průměru asi 10,5 tisíce korun) do této výše doplnily. „Možností, jak si zajistit prostředky na důchod, je více: podílové fondy, investice do zlata, do nemovitostí, či penzijní připojištění. Poslední ze jmenovaných variant má však oproti ostatním dvě velké výhody - je přímo určena pro tento účel, a navíc ji podporuje stát,“ doplňuje předseda Asociace penzijních fondů a předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok.

Kromě zhodnocení 2-3 % nám stát přidá měsíční příspěvky ve výši až 150 Kč a až 12 000 si můžeme odečíst od daňového základu. K tomu penzijní fondy garantují 100% návratnost vložených prostředků.

Od nového roku se však některé věci změní.

Nový rok v novém kabátě

V lednu 2013 dojde k tzv. transformaci penzijních fondů, které se přemění na penzijní společnosti. Penzijní připojištění si již nebude možné sjednat a nahradí ho doplňkové penzijní spoření. Přesto zcela nezanikne a pro ty, kteří jej již mají, se v zásadě nic nemění.

Jak to bude fungovat? Pod penzijní společnosti budou spadat dva pilíře – druhý a třetí. V druhém pilíři si budeme moci spořit v důchodových fondech, třetí pilíř bude spravovat transformované penzijní fondy a účastnické fondy. Transformovaný fond bude i nadále zřizovatelem penzijního připojištění, tedy toho již existujícího. Nebude nabízet žádný produkt, jen pečovat o naše vklady. Účastnické fondy pak přinesou doplňkové penzijní spoření a s ním i čtyři investiční strategie. Z transformovaného fondu budeme moci přestoupit do účastnického fondu, obráceně to ale nepůjde.

Účastnické fondy budou výhodnější

Přesto, že jsou penzijní fondy zajímavou formou spoření, jsou vázány povinností garantovat nezáporné zhodnocení a nabízejí výsluhovou penzi. Na druhou stranu nemají jasně stanovenou poplatkovou politiku.

„Doposud nebyla stanovena maximální hranice, kolik procent z celkového investičního výnosu může fond využít na svou správu. U většiny fondů se to tedy pohybuje něco málo přes 1 %. Penzijní společnosti ale budou moci na správu účastnických fondů využít jen 0,4 až 0,8 % z celkových aktiv fondu,“ dodává Jiří Rusnok.

To ale není jediná novinka, která nás ve třetím pilíři čeká. Nově si totiž budeme moci vybrat z několika investičních strategií, od dynamických po konzervativní. V praxi to znamená, že můžeme více riskovat a tím také více získat, nebo naopak ztratit. Můžeme však být méně odvážní a zvolit konzervativní fond, který přinese standardní zhodnocení téměř bez rizika a jehož investiční politika bude v podstatě zrcadlovou podobou stávajících penzijních fondů.

Chcete se o změně našeho penzijního systému dozvědět více? Pak neváhejte a navštivte www.ingpenzijnispolecnost.cz, kde naleznete veškeré potřebné informace a můžete si také spočítat, jak na tom v penzi budete.