Článek
Současný průměrný důchod se pohybuje okolo 10,5 tisíce korun měsíčně, což je necelá polovina průměrné čisté mzdy. Nebylo tak tomu ale vždy. Ještě za první republiky měl na důchod nárok jen ten, kdo si našetřil.
První důchody se objevují v roce 1926, kdy zákon přiznával nárok na starobní důchod dělníkům nad 65 let, opomenuta však zůstala velká skupina rolníků a živnostníků. Ve třicátých letech se tak důchodu v 15milionovém Československu dočkalo jen necelých 200 tisíc lidí. Důchody ale ani tehdy nebyly kdovíjak vysoké a chtěl-li si někdo na stáří přilepšit, spořil si.
Skutečné zajištění na stáří formou státní podpory se však objevuje až po 2. světové válce, kdy byly do systému zahrnuti živnostníci a postupem času také zaměstnanci a členové JZD. Na důchod měl nárok každý, kdo pracoval a do státní kasy přispíval alespoň 20 let a dosáhl věku 60 let. Univerzální systém výplat státních rent se objevil v druhé polovině 50. let minulého století.
Jen penzijko nás nespasí
Populace v západních zemích rok od roku stárne a my již nespočetněkrát slyšeli, že se nemáme spoléhat jen na stát, který v objemu vyplácí stále více starobních důchodů, na něž přispívá stále méně poplatníků sociálního pojištění. A tak jsme si začali spořit na penzijním připojištění.
Průměrné zhodnocení našich vkladů se pohybuje mezi 2 a 3 %, dostáváme státní příspěvky a až 12 tisíc korun námi spořených peněz za rok si můžeme odečíst od daňového základu. Stále to ale bereme jako bonus, který si v důchodu přičteme ke státní penzi. Jenže ta není jistá. Prostředky na její výplatu se totiž s ubývajícím počtem ekonomicky aktivních tenčí a řešení chtě nechtě bude muset přijít.
„Kromě snižování státních penzí je ve hře zvyšování věku odchodu do důchodu, vyšší odvody na sociální pojištění, případně snížení závislosti na státních důchodových dávkách. I proto se rozběhla penzijní reforma, jejímž hlavním cílem je posílit princip zásluhovosti a zvýšit individuální odpovědnost,“ vysvětluje předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok. Pomoci by měl druhý pilíř, který je postaven na menších příspěvcích státu a více spoření na vlastní důchodový účet.
V praxi to vypadat následovně: z 28 % procent, které měsíčně společně s naším zaměstnavatelem odvedeme na státní důchodový účet, lze 3 % vyčlenit a převést je na svůj individuální účet druhého pilíře u penzijních společností. K tomu je pak třeba přidat další 2 % z hrubé mzdy.
Vybrat si pak můžeme ze čtyř zákonem definovaných investičních fondů – Dynamický důchodový fond, Vyvážený důchodový fond, Konzervativní důchodový fond či Důchodový fond státních dluhopisů. Fondy se liší mírou možného zhodnocení a rizika ztrát. Rozhodnutí, zda vstoupit, či nevstoupit, je dobrovolné, ovšem nevratné, a musíme jej učinit do věku 35 let. Ti, kteří již tuto hranici překročili, tak budou muset učinit do konce června 2013.
Mladým je hej
Nejvýhodnější je druhý, ale i třetí pilíř nového důchodového systému, samozřejmě pro mladé. Pokud si jej zřídí na počátku kariéry a budou spořit pravidelně, budou mít v důchodu našetřeno více prostředků pro zachování životní úrovně, na jakou v průběhu života zvykli.
Hůře jsou na tom lidé v předdůchodovém věku, kteří mnoho času na vyrovnání se s klesajícími příjmy neměli. Nepředvídané výdaje však mohou pokrýt třeba speciálním životním pojištěním pro seniory či připojištěním, jako jsou asistenční služby nebo připojištění pro případ nesoběstačnosti, které se letos poprvé objevilo v nabídce pojišťoven.
Mysleme na rodinu
Hypotéka, zájmové kroužky našich ratolestí, každodenní výdaje na dopravu, potraviny, energie. Rodiny s malými i již odrostlejšími dětmi mají domácí rozpočet často napjatý a odkládat si měsíčně 1 500 korun na penzijní připojištění je pro ně příliš. I zde je ale řešení, pomoci s ním totiž může i zaměstnavatel.
„Penzijní připojištění je stále rozšířenějším zaměstnaneckým benefitem, na který dnes podle aktuálního průzkumu přispívá 74 % firem,“ doplnil Jiří Běťák, ředitel ING Employee Benefits. V průměru přitom firmy svým lidem přispívají bezmála 600 Kč.
Důchod se nevyhne ani podnikatelům
I osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by se měly na důchod připravit. A možná by mu měly věnovat více času, než zaměstnanci. Díky daňovým paušálům totiž platí mnohdy daleko méně na daňových odvodech. To se ale odrazí na výši důchodů, která se vypočítává z hrubé mzdy a odvodů na pojistném.
Přesto, že druhý pilíř se pro mnoho těchto lidí nachází na pomezí a tedy vstup do něj jim sice nic nadstandardního nepřinese, nyní zde platí, že ony 3 procenta jinak směřující do státního pilíře budou ušetřena redistribuce a vzniká přímá vazba mezi přispěvatelem a jeho budoucím příjmem z II. pilíře. U OSVČ se ale určitě vyplatí vsadit i na třetí pilíř a jeho penzijní připojištění či nové doplňkové penzijní spoření, kde je prostor pro vyšší měsíční úložky.
Chcete se o změně našeho penzijního systému dozvědět více? Pak neváhejte a navštivte www.ingpenzijnispolecnost.cz, kde naleznete veškeré potřebné informace a můžete si také spočítat, jak na tom v penzi budete.