Hlavní obsah

Penzijní reforma v několika krocích

Novinky, ING pojišťovna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Od ledna příštího roku nás čekají v našem penzijním systému doslova revoluční změny. Česká společnost totiž stejně jako celý tzv. západní svět stárne, a tak se tenčí zásoby na výplatu penzí. Na nás v příštím roce čeká řada rozhodnutí, jak se do nového systému zapojit.

Penzijní reforma v několika krocích

Článek

To se však bude odvíjet od informací, které o všech plánovaných změnách budeme mít k dispozici. V následujících dnech vám proto postupně představíme všechny kroky, které nás v souvislosti s penzijní reformou čekají.

První otázkou, která nás při otevření tématu penzijní reforma napadne, je, proč vlastně měnit dosud bez problémů fungující systém. Ano, populace stárne, ale to víme již delší dobu, tak proč právě teď? „Každá změna, která je z demografického hlediska nevyhnutelná, jednou přijde, dříve či později. Finanční krize, která zasáhla světové trhy před pár lety, ji jen urychlila,“ přemítá předseda představenstva ING Penzijního fondu, a.s., a prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

Pár čísel úvodem

Na důchodovém pojištění odvádíme měsíčně celkem 28 % z našeho výdělku – 6,5 % jde z hrubé mzdy zaměstnance, zaměstnavatel doplácí dalších 21,5 %. Při průměrné hrubé mzdě (přibližně 25 000 Kč) tak na odvodech na důchodové pojištění měsíčně zaplatíme dohromady necelých 7 300 korun. V současnosti na každého seniora, jehož průměrný důchod činí okolo 10,5 tisíce korun, vychází asi dva ekonomicky aktivní poplatníci. Zdá se tedy, že počty zatím vycházejí v plusu. V roce 2050 to ale bude již jen jeden na jednoho. A tak i přes pravděpodobně stále stoupající průměrnou mzdu dojde za několik let k výraznému nárůstu deficitu důchodového účtu, odkud jsou vypláceny státní penze. Pro ilustraci, v roce 2008 byl tento účet v rovnováze, zatímco uplynulý rok zde chybělo již téměř 40 miliard Kč.

Tři pilíře

Nový penzijní systém bude posílen o nové formy soukromého spoření. Doposud jsme prostředky na postproduktivní období získávali převážně z I. pilíře, tedy z průběžně financovaného státního důchodového účtu. Někteří z nás si pak zřídili penzijní připojištění, tzv. III. pilíř, které stát podporoval příspěvky a daňovými odpočty. V lednu bude tento třetí pilíř transformován a vznikne doplňkové penzijní spoření, které nabídne především více investičních strategií. Naprostou novinkou v reformovaném systému je pak zavedení II. pilíře, který je postaven na dobrovolném vyvedení 3 % z I. pilíře s přídavkem 2 % z hrubé mzdy. Tyto prostředky se budou shromažďovat a zhodnocovat v nově vzniklých důchodových fondech penzijních společností.

Termíny, termíny, termíny

Penzijní reforma je postavena na třech základních termínech. Ten první proběhl již v únoru, kdy došlo k uzavření možnosti přechodu mezi penzijními fondy. Druhý nás pak čeká 30. listopadu – do této doby si totiž můžeme zřídit penzijní připojištění ve stávající podobě, tedy s garancí nezáporného zhodnocení a možností sjednat výsluhovou penzi. Od nového roku se můžeme těšit už jen na doplňkové penzijní spoření, stávající smlouvy o penzijním připojištění zůstanou samozřejmě zachovány. Naplno vše vypukne od 1. ledna – v tento den se otevřou brány druhého pilíře. Vstoupit do něj však nemusíme hned. Lidé starší 35 let se budou muset rozhodnout podle aktuálního plánu do poloviny roku 2013, ti mladší budou mít na rozmyšlenou dobu, než dosáhnou věku 35 let.

Není to jen o názvech

Od ledna se do českého penzijního systému dostanou nová jména. „Ta nejzajímavější změna v terminologii se odehraje ve třetím pilíři – namísto připojišťování se na penzi si na ni budeme spořit. Důchod tak ztratí konotaci nepříjemné události, před kterou bychom se měli chránit, ale stane se z něj součást života, na kterou je třeba se připravit, jako se připravujeme třeba na příchod rodiny, zajištění bydlení apod.,“ hodnotí Jiří Rusnok. Do českého jazyka také vstoupí termíny penzijní společnost, transformovaný penzijní fond nebo účastnické fondy. Co znamenají?

  • Penzijní společnost – právní nástupce stávajícího penzijního fondu, který bude nově správcem jak reformovaného III. pilíře, tak i nově vzniklého II. pilíře
  • Důchodové spoření – nově vznikající spoření ve II. pilíři.
  • Doplňkové penzijní spoření – nové spoření ve III. pilíři, nástupce stávajícího penzijního připojištění.
  • Důchodové fondy – fondy nabízené ve II. pilíři, obdoba podílových fondů (každá penzijní společnosti bude nabízet 4 zákonem dané investiční profily)
  • Účastnické fondy – fondy nabízené ve III. pilíři, obdoba podílových fondů. Jejich nabídka (počet a investiční strategie) není legislativně omezena.
  • Transformovaný fond – v transformovaném fondu bude zachováno penzijní připojištění se státním příspěvkem. Vstup do transformovaného fondu nebude možný, v jeho pravomoci bude jen spravovat smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené do 30. listopadu 2012.

Výběr článků

Načítám