Penzijní reforma zavádí třípiliřový systém, dosud jsme měli jen dva. Co to pro nás znamená a na jaké změny bychom se měli připravit?

Důchodová reforma k současným dvěma pilířům, tedy státnímu průběžnému systému důchodového zabezpečení (první pilíř) a penzijnímu připojištění (třetí pilíř), přidá tzv. druhý pilíř. Penzijní systém postavený na třech složkách spoření mají například na Slovensku, v USA nebo Nizozemí. Druhý pilíř je dobrovolný a bude založen na tom, že účastník bude moci každý měsíc vyvést z prvního pilíře tři procenta z důchodového pojištění s tím, že k tomu přidá další dvě procenta své hrubé mzdy. Změnami projde i současné penzijní připojištění, které bude nahrazeno doplňkovým penzijním spořením a mění se výše státních příspěvků a podmínky pro odečet osobních vkladů z daňového základu.

Co se stane s penzijním připojištěním?

Tou nejdůležitější změnou je z mého pohledu úprava terminologie. Ač se to může zdát jako drobnost, to, že se na důchod již nebudeme pojišťovat, ale spořit si, je velmi důležitý obrat. Dosud byl důchod vnímán jako situace, která je nepříjemná a je třeba se proti ní chránit, stejně jako se chráníme proti finančním následkům třeba zranění nebo pobytu v nemocnici. Nově se této formě zajištění na stáří ale dostává toho správného názvu – v důchodu bychom si měli života užívat, stihnout vše, na co jsme v návalu pracovních a rodinných povinností neměli čas a stejně, jako si odkládáme peníze stranou třeba na nové vybavení domácnosti, měli bychom si i na toto životní období připravit finanční rezervy.

Přejdeme-li k těm praktičtějším věcem, penzijní připojištění jako takové s penzijní reformou zaniká. Samozřejmě stávající smlouvy a smlouvy sjednané do konce letošního listopadu budou stále platné tak, jak byly uzavřené, od nového roku ale již tento produkt nepořídíme. Od ledna se objeví doplňkové penzijní spoření, které se bude od penzijního připojištění lišit zejména ve dvou věcech. Nabídka investičních strategií doplňkového penzijního spoření bude širší a my si budeme moci vybrat z různé úrovně výnosů a rizik. Jiným slovy budeme moci více získat, ale i ztratit. A zadruhé, nové spoření na důchod nebude garantovat nezáporný výnos ani nabízet výsluhovou penzi. Ve třetím pilíři tak budou nově existovat vlastně dva druhy spoření – stávající penzijko a nové doplňkové důchodové spoření.

Kolika lidí se tato změna dotkne?

Penzijní připojištění se nás poprvé objevilo v roce 1994 a dnes ho má uzavřeno asi 4,6 milionu občanů. Zaměstnavatelé přispívají zhruba na 1 milión smluv. Průměrný měsíční vklad účastníků penzijních fondů je necelých 450 korun, tomu odpovídá průměrný státní příspěvek 145 Kč. Vezmeme-li v úvahu, že penzijní reforma mění i výší státní podpory, pak je třeba se zamyslet nad tím, nakolik navýšit náš vlastní příspěvek tak, aby se nám spoření na důchod co nejvíce vyplatilo.

Ale těch fondů, které by se letos vyplatily, mnoho není…

S tím bych nesouhlasil. Penzijní fondy jsou samozřejmě ovlivňovány celkovou situací na trzích a i ony byly poznamenány hospodářskou krizi, loňský rok byl ale poměrně stabilní. Hranici inflace překonaly čtyři fondy, které nabídly zhodnocení nad 2 %, k tomu si připočtěte státní příspěvky a možnost odpočtů daní a dostanete se k zajímavé částce.

Nový rok a s ním veškeré plánované změny se rychle blíží, do kdy se musíme rozhodnout a jaké máme vůbec možnosti?

V nejbližších dnech nás čeká rozhodnutí, zda si zřídit penzijní připojištění za stávajících podmínek, tedy s garancí nezáporného zhodnocení a možností výsluhové penze. Na to máme čas do 30. listopadu. Co se týče druhého pilíře, tedy spoření v důchodových fondech penzijních společností, tam je pro lidi starší 35 let plánovaný termín pro rozhodnutí poslední červen 2013. Ti mladší se mohou rozhodnout až do konce roku, v němž dovrší 35 let.

Vyplatí se druhý pilíř?

Vaši otázku bych trochu rozšířil: zda se vyplatí spoření mimo státní průběžný systém důchodového zabezpečení. Investicí do druhého pilíře rozkládám celkové riziko svých důchodových příjmů na více zdrojů. Například, právě tento druhý pilíř není přímo zasažen demografickými trendy, které do budoucna položí významné výzvy před státní důchodový systém. Pro ilustraci, zatímco v současné době připadá na každého seniora cca 2 ekonomicky aktivní poplatníci sociálního pojištění. V roce 2050 to ale bude již jen jeden na jednoho!

K řešení nastíněné situace lze v zásadě přistoupit čtyřmi způsoby – zvyšovat věk odchodu do důchodu, snižovat vyplacenou dávku, zvyšovat pojistné (tzv. parametrické změny v rámci I. pilíře), anebo snížit závislost příjmů budoucího důchodce na průběžném systému. V současné době pozorujeme kombinaci prvních třech zmiňovaných variant. Ta poslední se však zdá být v tuto chvíli nejméně bolestivá. Navíc tento princip je běžnou praxí vyspělých zemích okolo nás. Například Velká Británie nebo Japonsko, mají důchodový systém postaven převážně na tomto principu. V Anglii státní penze činí asi 434 liber (necelých 13 000 Kč), což je asi třetina průměrné čisté mzdy, a většinu důchodcovských příjmů tvoří nepovinná část z nejrůznějších spoření. Princip zásluhovosti, který přijde s novou reformou i k nám, tak je sice nepopulárním a pro některé skupiny velice nepříjemným krokem, je ale krokem nezbytným.

  
 

Co nabízí penzijní připojištění

  • Garanci nezáporného zhodnocení vložených prostředků
  • Možnost sjednání výsluhové a pozůstalostní penze
  • Průměrné zhodnocení na trhu 1-3 %   
 
 
 

Výhody doplňkového důchodového spoření

  • Výhodné nízkonákladové spoření na důchod se státním příspěvkem, daňovými úlevami a možností příspěvku zaměstnavatele
  • Možnost zvolit si investiční strategii a tím dosáhnout vyšších zisků
  • Státní příspěvek až 230 korun