Článek
V úvahu připadá jak vyloučení Řecka, tak setrvání pouze silných ekonomik, které by tvořily tvrdé jádro eurozóny a kolem by se volně navázaly ostatní státy.
Vzniklý chaos je velkým rizikem a proto politici toto řešení nepřipouštějí.
Britský euroskeptik Lord Wolfson podle agentury Reuters dokonce nabídl 250 000 liber (asi 7,5 miliónu Kč) tomu, kdo předloží plán, jak eurozónu rozložit a přitom se chaosu vyhnout. [celá zpráva]
Nicméně myšlenka, že by se eurozóna mohla rozpadnout, nebo se alespoň od základů změnit, už nezaměstnává jen euroskeptiky, kteří od začátku říkali, že vznik eurozóny není dobrý nápad. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o tom, že by měnovou unii mohlo opustit Řecko. Zatímco lídři Evropské unie nic takového nechtějí slyšet, šéf takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker připustil, že za každou cenu Řecko v eurozóně udržet nelze.
I německá kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že zachování eura je důležitější než pomoc Řecku, čímž zemi naznačila její možné vyloučení z uskupení. [celá zpráva]
Jádro a volná vazba
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zase přišel s nápadem, aby některé členské země eurozóny urychlily a upevnily integraci. Větší zbytek, do něhož by patřily i země, které do EU vstoupí později, by zůstal volnějším seskupením.
Analytici se obávají především krize důvěry, která by se změnami přišla. Pokud by člověk věděl, že jeho eura mu stát vymění třeba za nové drachmy anebo na nějakou neodzkoušenou měnu, nechal by je tam, kde jsou? "Myslím, že tohle nemá žádné snadné řešení," podotkl profesor britské Cass Business School Andrew Clare. "Skutečný problém je asi v tom, že by lidi mohli vzít banky útokem," dodal.