Hlavní obsah

Zemanův vysněný kanál Dunaj–Odra–Labe by stál přes 600 miliard

Právo, Pavel Karban

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud by se stát pustil do výstavby vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe (DOL), musí počítat s tím, že základní varianta vyjde na 610 miliard korun. Tvrdí to alespoň studie proveditelnosti vodního díla, kterou po dvou letech dokončilo ministerstvo dopravy.

Foto: Mapy.cz

Jeden ze starších návrhů vedení kanálu Dunaj–Odra–Labe

Článek

„Šest set deset miliard korun jsou celkové náklady za všechny tři větve v základní variantě včetně tras vedených na území sousedních států,“ potvrdil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna. Výši investice sdělil účastníkům konference Oderské fórum v Bohumíně na Karvinsku.

Upozornil, že uvedená cifra je s rezervou dvacetiprocentních investičních nákladů. „Řešení je koncipováno jako jednokomorové, ale je tam asi pět míst, kde navrhujeme dvoukomorové řešení. A to proto, že tam je poměrně velký počet velkých lodí převážejících náklady a hrozilo by, že by nestačila jedna komora,“ řekl s tím, že nákladnější varianty by mohly vyjít na 710 i 756 miliard. Tolik by kanál stál, kdyby byl propojen s Váhem.

Tisíce stran

Studie má 3,5 tisíce stran a v rámci technického řešení prověřila 48 úseků a 16 variantních tras o celkové délce 2075 kilometrů.

„Věnovali jsme se samostatně všem třem větvím: dunajské, oderské a labské. U dunajské byla prověřována trasa na Bratislavu a alternativně i trasa na Váh,“ doplnil. Na oderské větvi studie mimo jiné také nastiňuje sedm různých tras mezi Přerovem a hranicí s Polskem či popisuje problémy labské větve. „Je složitá především výškově, přejít rozvodí mezi Labem a řekou Moravou není jednoduché,“ nastínil Sosna.

Největší připomínky mělo ministerstvo životního prostředí
ředitel odboru strategie MD Luděk Sosna

Zda se stavba vyplatí ekonomicky, neřekl. A to proto, že studie ještě není finální, teď je v tzv. připomínkovacím procesu.

„Máme nyní k dispozici studii proveditelnosti vodního koridoru DOL, v současné době probíhá revize toho výsledku, zejména zapracování připomínek od jednotlivých členů monitorovacího výboru. Největší připomínky mělo ministerstvo životního prostředí, pokusíme se je vypořádat a uvidíme, jestli budou promítnuty do toho ekonomického výpočtu, či ne. Odhaduji, že zhruba v horizontu dvou až tří měsíců by ta studie mohla být představena veřejnosti,“ nastínil Sosna.

Nejméně 15 let

Připustil, že je zřejmé, že v některých částech jsou navrhovány úpravy, které vybočují z koridoru a jsou dnes chráněny a sledovány v rámci zásad územního rozvoje jednotlivých krajů.

Pokud se Česko ke stavbě kanálu odhodlá, odhaduje se doba výstavby na minimálně 15 let. Záměr ale musí nejprve schválit vláda. Poté dojde na všechny povolovací procesy podle stavebního zákona, jako je EIA, územní rozhodnutí, výkupy, stavební povolení.

„Pokud by to šlo velmi rychle, tak realizace u těch nejjednodušších částí by mohla začít v roce 2028 až 2030. A to říkám, pokud půjde všechno hladce. A samozřejmě musí s tím souhlasit Polsko, jinak to nemá smysl,“ řekl ředitel odboru strategie MD.

Mezi nejviditelnější zastánce výstavby kanálu Dunaj–Odra–Labe patří prezident Miloš Zeman. Projektem, který však má mnohem starší kořeny, se na přelomu tisíciletí zabývala jeho vláda, a i ve funkci hlavy státu o něm opakovaně hovoří. Nic na jeho postoji nezměnily ani výhrady akademiků, podle nichž nemá kanál ekonomické, sociální ani ekologické opodstatnění, ani obavy ekologů, že by stavba mohla narušit zbytky relativně přirozených ekosystémů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám