Článek
Nynější návrh předpokládá, že nájmy se budou každý rok postupně zvyšovat, až v roce 2012 dosáhnou pěti procent ceny bytu, která se stanoví pomocí přehledu cen bytů v jednotlivých regionech. Obyvatel takového bytu by pak ročně platil právě pět procent takto určené ceny.
Růst cen po tomto datu měla určovat novela občanského zákoníku, tu ale Sněmovna ve středu zamítla.
Podle ministerstva pro místní rozvoj je důležité zákon schválit. ČR jej postrádá už několik let. Ústavní soud ten předchozí odmítl, stejně tak jako regulaci nájmů vyhláškami. "Zákon především odstraní současnou situaci, kdy neexistuje mechanismus, který by umožnil změnu nájemného v případech, kdy se pronajímatel s nájemcem na změně nájemného nedohodnou," sdělila mluvčí ministerstva Radka Burketová.
Pokud zákon projde Sněmovnou, Senátem a podepíše ho prezident, začne platit na podzim příštího roku. Nejvíce zřejmě porostou činže lidem v Praze, kde by nájmy měly do roku 2012 stoupnout v až o 18 procent za rok. V bytě o rozloze 68 metrů čtverečních v Praze 1 by pak nájem stoupl ze současných 2520 korun přibližně na 6730 korun. Naopak v menších obcích v některých moravských krajích by nájmy nemusely růst vůbec.
Regulované kontra tržní
Zákon o nájmeném vyvolává mezi levicí a pravicí velké spory a nejinak tomu bylo při dnešním jednání. Zástupci ODS poukazují, že regulované nájemné je nespravedlivé, protože v těchto bytech často bydlí lidé, kteří mají velké příjmy.
"V žádném případě se nejedná pouze o chudé a sociálně nejpotřebnější lidi. (...) Dnes bydlí v bytech s regulovaným nájmem většinou lidé střední vrstvy, naprosto náhodně vybraná skupina - zdůrazňuji, že ne nejchudší skupina, která nemá žádné právo na to, aby byla námi všemi dotována a podporována," uvedla poslankyně ODS Zdeňka Horníková.
Levice na druhou stranu tvrdí, že lidé s nízkými příjmy, kteří v těchto bytech bydlí, by vyšší růst regulovaných nájmů nemohli uplatit. Na obranu regulovaných nájmů vystoupil například poslanec ČSSD Stanislav Křeček, který stojí v čele sdružení na obranu nájemníků. Sám bydlí v domě s regulovaným nájmem. "Ústavní soud samozřejmě rozhodl, že regulace nájemného vyhláškami je protiústavní, požaduje regulaci zákonem, ale ústavní soud také mnohokrát zdůraznil, že nájemné musí být zaplatitelné, že lidé musí být schopni nájemné zaplatit," řekl Křeček.
Štrasburská hrozba
V dolní komoře parlamentu skončil svůj život předchozí návrh, který nájemné řešil, ještě z dílny vlády Vladimíra Špidly. Česko nemá zákonný předpis, jež by nájemné upravoval už dva roky. Vláda se sice snažila deregulaci nájmů jemně řečeno neuspíšit, Ústavní soud ale rozhodl, že regulovaný nájem musí pokrýt náklady majitele na opravy a údržbu a přinést majitelům přiměřený zisk.
Letos navíc nastala nová hrozba, majitelé domů s regulovanými nájmy si začali stěžovat u Evropského soudu ve Štrasburku a podle dřívějšího rozhodnutí mají šanci na vítězství. Stát by pak kvůli neochotě nájemné deregulovat platil miliardy na odškodném.
V Česku je nyní asi 750 tisíc bytů s regulovaným nájmem, většina z nich patří obcím.