Článek
Těmi chtějí přesvědčit především poslance, aby pro rok 2004 přidali vysokým školám víc peněz. Do svých akcí chtějí učitelé zapojit i studenty.
Částka 1,7 miliardy, kterou pro příští rok vysokým školám přidala vláda, podle učitelů nestačí na to, aby se školy dostaly z dlouholetých finančních problémů a platy pedagogů se zvýší jen minimálně. Pedagogové navíc mají strach, že nedostanou ani tyto peníze. "Máme signály, že není nic jisté, že poslanci při projednávání státního rozpočtu v parlamentu dají přednost jiným prioritám," obává se šéf vysokoškolských odborářů František Barták.
K ráznějšími akcím ostatní kolegy nabádal Petr Bilík z Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. S kolegy iniciovali výzvu "Počítejte s námi", která v únoru poprvé upozornila na finanční problémy vysokých škol a učitelů, a následně organizovali protesty na vysokých školách v době přijímacích pohovorů. "Je čas na radikálnější kroky. Proto v prosinci, v době projednávání státního rozpočtu ve Sněmovně uspořádáme před budovou parlamentu shromáždění. Chceme tam oslovit politickou elitu, která nevyslyšela nás ani argumenty ministerstva školství, které jasně říkají, že vysoké školy jsou podfinancované a že budoucnost tohoto státu nebude možná bez dalších peněz," prohlásil Bilík.
Přijdou i studenti?
Pedagogové chtějí přesvědčit své studenty, aby s nimi táhli za jeden provaz. "Také se jich to týká. Kvalita jejich vzdělávání závisí právě na reformě vysokých škol, která je nezbytná, a tedy na tom, zda dostaneme víc financí," tvrdí Bilík.
Ministryně školství Petra Buzková spolu s rektory a učiteli žádala pro vysoké školy na příští rok 5,2 miliardy korun, ale vláda zatím slíbila jen 1,7 miliardy. Za tyto peníze se podle učitelů jejich platy mohou zvýšit jen zanedbatelně, asi o 10 procent. "To by většině pedagogů nepomohlo, mají mnohem nižší platy než kolegové na základních a středních školách. Já jako odborný asistent se čtyřletou praxí nosím domů necelých 10 000 korun čistého měsíčně," tvrdí Bilík. Za slušné by, jak řekl, považoval, kdyby nástupní platy asistentů odpovídaly zhruba průměrné mzdě v zemi, jak je to obvyklé v zemích EU. "To by ale musely činit asi 17 000 až 18 000 korun, a toho zdaleka nedosáhneme," zdůrazňuje Bilík.
Pro ráznější akci je i Josef Poláček z Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě. "Většina našich profesorů a docentů je teď v důchodovém či předdůchodovém věku, Když to tak půjde dál, nebude mít kdo učit. Dostaneme se tak do situace jako na Akademii věd, kde ruší pracoviště, protože nemají mladé lidi," obává se pedagog.
Trpělivost končí
Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm ocenil, že ministryně vybojovala pro vysoké školy 1,7 miliardy korun. "Ale stále to není oněch 5,2 miliardy, o které jsme žádali. My bychom slyšeli na to, kdyby nám politická reprezentace závazně řekla: teď nemáme 5,2 miliardy, ale pokusíme se, aby příští rok bylo těch miliard pro vás sedm. Proč to ale už neudělali?" zdůraznil rektor. Není, jak řekl, nakloněn protestním akcím, "které mohou vést i ke zpochybnění celého našeho politického systému." Pokud ale politická reprezentace požadavky zástupců vysokých škol nevyslyší, je i rektor pro razantnější řešení. "Samozřejmě budeme tvrdší, trpělivost není nekonečná," prohlásil Wilhelm.
Náměstek ministryně školství pro vysoké školy a vědu Petr Kolář je přesvědčen, že se vysoké školy nemusí obávat o slíbené 1,7 miliardy korun. Připouští ale, že se za tuto částku nedá uskutečnit to, co za původně požadovaných 5,2 miliardy korun. "Můžeme reformu nastartovat, ale není možné, aby měla zásadní dopady, jak je to potřeba. Jsme schopni zaplatit nárůst počtu studentů a zvýšit normativ na žáka, což umožní zvednout platy učitelů. Ministryně ale při vyjednávání o rozpočtu dosáhla realistického maxima," dodal náměstek.