Článek
Po vzniku republiky v roce 1918 připadalo na 9,9 miliónu obyvatel českých zemí 800 MW instalovaného výkonu. Většinu z toho tvořily závodní zdroje, jejichž výroba se spotřebovala přímo na místě. Výkon samostatných elektráren, vyrábějících elektřinu určenou přímo k prodeji, se pohyboval kolem 190 MW. Výroba činila 1093 GWh ročně. Oproti tomu dnešní populace 10,6 miliónu osob má k dispozici výkon 22 267 MW a roční produkci přes 87 tisíc GWh.
„Elektřiny má nyní Česko dostatek. Na počátku samostatného státu přitom byla situace opačná – do některých našich příhraničních oblastí dodávaly elektřinu německé a rakouské podniky,” uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Největší současná elektrárna v Česku Temelín
V roce 1920 produkovalo elektřinu 6200 výroben s průměrným výkonem 129 kW. Šlo o vodní elektrárny, zdroje na černé a hnědé uhlí, naftu či plyn.
„Současný energetický mix je mnohem různorodější než před sto lety. Máme také jádro, vítr, bioplyn, slunce či biomasu. Tato diverzifikace prospěla větší energetické bezpečnosti,“ komentoval ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Titulem největšího zdroje se v roce 1918 pyšnila Holešovická elektrárna v Praze s výkonem 32 000 koňských sil, což odpovídá necelým 24 MW. Následovaly severočeská elektrárna Trmice a východočeská elektrárna v Poříčí.
Výkon elektráren postupně rostl. Elektrárna Ervěnice na Mostecku v roce 1932 měla již 70 MW, elektrárna Komořany začátkem 50. let 210 MW.
Dnes je největším českým zdrojem jaderná elektrárna Temelín s instalovaným výkonem 2164 MW, tedy 90krát větším než zmíněná Holešovická elektrárna. Na druhou stranu lze v současnosti opět sledovat boom malých elektráren provozovaných přímo na místě spotřeby, které si budují firmy, obce i domácnosti - například v podobě solárních systémů.
