Článek
Pokud by se však ekonomika vyvíjela podle negativních scénářů, některé instituce by utrpěly ztráty, které by si mohly vyžádat kapitálové injekce od akcionářů. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě, kterou zveřejnila ČNB.
"Stabilita českého finančního systému je dobrá a je potěšující, jak se finanční instituce vyrovnávají s krizí. Náročné a komplexní testy nás utvrzují v tom, že ani výrazně nepříznivé podmínky by stabilitu finančního sektoru neměly ohrozit," uvedl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.
ČNB testovala odolnost finančního sektoru za použití tří alternativních scénářů budoucího vývoje. Největší dopady na český finanční systém by podle ČNB způsobil scénář "ztráta důvěry", který by vedl ke ztrátám ve výši kolem dvou procent aktiv celého finančního sektoru. Scénář by podle centrální banky vyžadoval relativně malé kapitálové injekce do celého finančního systému ve výši zhruba pěti miliard korun.
Zbývající dva scénáře mají podle ČNB nižší dopady. "Základní scénář", který považuje ČNB za nejpravděpodobnější, by nevyžadoval žádné kapitálové injekce a scénář "návrat recese" by si vyžádal podporu ve výši dvou miliard korun.
Příznivá výchozí situace
Základem odolnosti finančního systému je podle ČNB skutečnost, že finanční instituce vstoupily do období recese s příznivou výchozí situací a v jejím průběhu byly schopny vytvářet dostatečný kapitálový polštář. Silná pozice tuzemského bankovního sektoru je podle ČNB podepřena vysokým poměrem vkladů na úvěrech, nízkým podílem úvěrů v cizích měnách, nezávislostí na vnějším financování a zejména dostatečnou kapitálovou přiměřeností.
Zátěžové testy naznačují podle ČNB i dobrou odolnost pojišťoven a penzijních fondů, a to ve všech scénářích. Sektor penzijních fondů se podle centrální banky stal odolnějším vůči dopadu ztrát z přecenění cenných papírů. Některé pojišťovny by se podle ČNB mohly v případě zátěžových scénářů dostat pod regulatorní minimum solventnosti.