Článek
Zadostiučiněním má žalující straně být uznání skutečnosti, že české instituce svým postupem při likvidaci krachující KPB porušily právo na spravedlivý proces, které jí dává článek 6 Konvence lidských práv. Požadovaná náhrada škody jí podle štrasburského soudu nenáleží. Náhradu za soudní výlohy má Česko KPB zaplatit do tří měsíců.
Případ se dostal do Štrasburku v roce 1995 poté, co v září 1993 Česká národní banka na KPB kvůli dlouhodobým profesionálním nedostatkům uvalila nucenou správu a o dva roky později jí odňala bankovní licenci. Dluhy KPB dosahovaly 3,5 miliardy korun. Její bývalý ředitel Antonín Moravec byl obviňován z účetních podvodů, zpronevěry a poškozování věřitele.
Trest za nemožnost odvolání
Tento problém ale soud ve Štrasburku neřešil. Zabýval se jen otázkou, zda Česko porušilo právo na spravedlivý proces a usoudil, že ano. KPB totiž skutečně neměla žádnou možnost se proti rozhodnutí ČNB o uvalení nucené správy odvolat, což Konvence lidských práv nepřipouští.
ČNB totiž vydala rozhodnutí o uvalení nucené správy 27. září 1993, o dva dny později vyšlo v obchodním věstníku a 30. září nabylo platnosti, čímž dosavadní vedení KPB pozbylo veškerých práv jménem banky jednat. Ta přešla na nuceného správce. Když se pak bývalý ředitel Moravec či bývalá správní rada chtěly proti rozhodnutím o likvidaci odvolat, příslušný český soud to odmítl z důvodu jejich neoprávněnosti k takovému kroku.
Banka u soudu chtěla 6,5 miliardy
KPB ale ve Štrasburku žádala také o uznání, že nemohla správně bránit svůj majetek a o náhradu škody kterou vyčíslila na 6,5 miliard korun. Soud pro lidská práva ale dospěl k přesvědčení, že není spojitost mezi porušením čl. 6 Konvence, tedy práva na spravedlivý proces a materiální škodou.
Za dostatečnou morální satisfakci považuje soud výrok o porušení čl. 6. Také požadovanou náhradu soudních výloh, které KPB odhadla na něco přes 10,5 miliónu Kč soud odmítl a přiznal právo na náhradu srovnatelnou s jiným podobným případem ve výši 10 tisíc eur (300 tisíc Kč).
KPB půjčovala politikům
Skandál kolem KPB zasáhl i politickou scénu. Na seznamu subjektů, kterým KPB půjčila peníze, byly i Občanská demokratická aliance a Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová.
ODA využila v září 1992 Moravcovy nabídky a do KPB převedla za výhodných podmínek svůj dluh ve výši 52 miliónů korun. Okolnosti této transakce se později staly předmětem policejního vyšetřování, které však bylo v září 1996 zastaveno. Dluh ODA převzala Česká pojišťovna.
KDU-ČSL si v roce 1992 vzala u KPB úvěr 20 miliónů korun se splatností v témže roce. Úvěr nesplatila, získala však novou půjčku přibližně 13 miliónů. Po krachu KPB převzala tuto pohledávku Agrobanka.