Článek
Série jednání by měla vyústit v mimosoudní dohodu, která bude obsahovat vše kromě klíčového vyrovnání. Kdo a kolik miliard by ve sporu nakonec platil, má rozhodnout až schůzka ministra financí Bohuslava Sobotky s vrcholným vedením Nomury, kterou bude zastupovat i výkonný ředitel Takumi Šibata. Schůzka se podle Zemana uskuteční v listopadu na neutrální půdě v některé evropské zemi, ale jen v případě, že se podaří předjednat ostatní části dohody.
Ani případná dohoda o odškodném by však podle dřívějšího vyjádření náměstka Zelinky zdaleka neznamenala konec kauzy. S přijatým řešením by totiž musely souhlasit všechny další zúčastněné subjekty, kterých je údajně až čtrnáct. Při tomto počtu by již podle náměstka samotná mimosoudní dohoda znamenala malý právní zázrak. Pokud by byla dohoda, předjednaná prostředníkem, pro Českou republiku nevýhodná, určitě by ji podle Zelinky nepřijala česká vláda.
Obě strany se chtějí dohodnout na jmenování nezávislého prostředníka, který by výši odškodného navrhl. Výrok takového odborníka z oblasti práva nebo ekonomie by sice nebyl pro účastníky sporu závazný, pravděpodobně by jej však obě strany respektovaly.
Ministerstvo se cítí silné
Po celou dobu jednání hodnotí MF pozici České republiky jako silnou a věří, že výsledek sporu bude pro český stát příznivý. Nomura zachovává v celém sporu mlčenlivost, kterou jsou podle mluvčího Nomury Jiřího Hrabovského vázány obě strany. Snahu státu a Nomury dohodnout se podporuje i ČSOB a sdružení akcionářů bývalé IPB. Obě strany se vzájemně žalují za ztráty způsobené investicí Nomury do IPB a chtějí se vyhnout nepředvídatelnému rozhodnutí arbitráže.
Nomura na počátku arbitráže požadovala za zmaření své investice v bývalé IPB od ČR až 40 miliard korun, stát vyčíslil škody až na 263 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok nepočítá s žádnými příjmy ani výdaji, jež by výsledek sporu s Nomurou mohl přinést.
