Hlavní obsah
Foto: Lukáš Silný, Novinky

Stát ztrácí na pronájmech kanceláří ročně stovky miliónů

Zatímco zaměstnanci státu úřadují v cizích budovách a platí za to 677 miliónů korun, stát jiné kanceláře pronajímá. Od svých nájemníků ale za to trží podstatně méně, pouhých 193,5 miliónu korun. Často přitom jde o stejná města, kde stát kanceláře najímá i pronajímá.

Foto: Lukáš Silný, Novinky
Stát ztrácí na pronájmech kanceláří ročně stovky miliónů

Zjistila to vládní dislokační komise po více než roční prověrce toho, kde a za kolik jsou rozmístěny státní orgány a organizace. A výsledky kontroly, kterou má Právo k dispozici?

Nejsou dosud kompletní, protože z pěti tisíc dotazníků se jich na Úřad vlády ČR vrátilo 4500, nicméně tabulky komise potvrzují, že nájmy na budovy, provoz a údržbu pro 155 421 státních zaměstnanců vyjdou ročně na 4,2 miliardy korun. V průměru vychází hodnota skoro na třicet tisíc korun pro jednoho úředníka.

Od roku 2000 přibývá případů, kdy státní úřad sídlí v jiném než vlastním objektu. "Je to důsledek toho, že požadavky na nové kancelářské prostory jsou jen v malé míře řešeny výstavbou či nákupem nových objektů, stále častěji je uplatňována forma úplatných pronájmů, které jsou v některých případech finančně náročné," tvrdí šéf vládní komise a Úřadu vlády ČR Jan Novák.

Je to případ především Českého telekomunikačního úřadu, který kromě Prahy je všude v pronajatých prostorách. Jeho 473 pracovníků přijde tak stát jen na nájemném na 8,8 miliónu korun. Hodně pronájmů platí i ministerstva práce a sociálních věcí a financí, které mají širokou síť úřadů po celé zemi. A také ministerstvo pro místní rozvoj, jež tzv. Eurocentra zřizuje převážně v pronajatých prostorách.

Čunkovo ministerstvo vydělává

Čunkovo ministerstvo přitom jako jeden z mála úřadů na pronájmech vlastních prostor dobře vydělává. Samo si najímá zhruba za 3300 Kč za čtvereční metr ročně, ale pronajímá za 11 300 korun.

V plusu se v porovnání výše nájmů a pronájmů pohybují již jen ministerstvo kultury, Úřad průmyslového vlastnictví a Český báňský úřad. Všechny ostatní úřady, pokud pronajímají své prostory, prodělávají. Nejvíce resorty vnitra, spravedlnosti, financí, školství a životního prostředí.

Křiklavý případ: 200 metrů pro jednoho

Vzhledem k normě, která stanoví na zaměstnance 10 čtverečních metrů, se dá říci, že zaměstnanci státních orgánů nestrádají. Nejhůře jsou na tom na ministerstvu pro životní prostředí, kde na každého připadá skoro 13 metrů. Na druhém konci žebříčku je Ústav pro jadernou bezpečnost, kde si užívají na více než 43 metrech.

A někteří státní úředníci se mají ještě lépe. Podle zjištění komise například vychází na pracovníka jedné ze státních organizací ve Zlíně až 65 metrů. Šéf Úřadu vlády ČR Novák se ale pozastavuje nad tím, že přesto si stejná organizace pronajímá další kanceláře za 440 tisíc korun ročně.

V Ostravě má jiná organizace za 520 tisíc korun pronajaty kanceláře o ploše 200 m2 a pracuje tu jeden člověk.

Podle Nováka jsou průměrné náklady na zaměstnance v jednotlivých resortech velice rozdílné. Tak třeba Úřad vlády ČR či ministerstvo zahraničí musejí držet velké plochy pro potřeby reprezentace, nebo Správa státních hmotných rezerv udržuje rozsáhlé sklady. Avšak "jiné případy svědčí spíše o neefektivním nakládání se státními prostředky".

A Novák uvádí příklad, kdy zaměstnanec regionálního pracoviště jednoho státního úřadu v Ostravě stojí stát 342 tisíc korun ročně. Jiný státní úřad si v Praze pronajal pro svých 200 zaměstnanců objekt za 40 miliónů korun ročně, což představuje roční náklady na jednoho člověka 200 tisíc korun. V 67tisícovém Mostě se v jednom úřadu vyšplhaly náklady na jednoho zaměstnance až na 143 tisíc korun.

Prodávají, co jim nepatří

Státní orgány se podle šéfa Úřadu vlády ČR Jana Nováka chovají často jako vlastníci svých sídel, ačkoli skutečnost je jiná. Majitelem totiž nejsou ministerstva, ale mají jen právo užívání. Přesto si některé organizace chtějí dělat, co se jim zlíbí.

 

Například ministerstvo dopravy - Centrum dopravních služeb - hodlá prodat budovy v Teplicích a v Třebíči a dokonce již začalo jednat. Podle Nováka se ale nepodařilo dohledat rozhodnutí vlády nebo alespoň její dislokační komise o tom, že by se objekty prodávat měly.

 

Údaje zjištěné při kontrole se stanou podkladem pro zpracování tzv. Centrálního přehledu dislokací, který bude pomůckou vládě při rozhodování o případném umístění dalších úřadů. Podle zprávy najdeme státní zaměstnance v 751 obci či městě.

Zjišťování se netýkalo ozbrojených složek, státních škol, kulturních a zdravotních zařízení.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků