Článek
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil na ministerstvu pro místní rozvoj a v organizacích v jeho působnosti neprůkazné účetnictví za zhruba 8,59 miliardy korun. Částka se týká účetních operací v roce 2001.
"Většina zjištěných závad již byla odstraněna, popřípadě se na jejich odstranění pracuje," uvedl Petr Bidlo z odboru vnějších vztahů ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Podle něj již MMR zpřísnilo požadavky na vnitřní kontrolní systém i na osobní zodpovědnost vedoucích pracovníků.
Loni hospodaření ministerstva prověřil i interní a externí audit. Audity zjistily ztrátu na majetku ve výši zhruba 2,5 miliardy korun. Nejvyšší část škod údajně připadá na chybné účetnictví. Majetek byl buď špatně zaevidován, nebo se ztratil. MMR například postrádalo telefony, laptopy či software. Zjištěn byl také nevýhodný pronájem několika nemovitostí.
Miliardy se promrhávají i při stavbě silnic
Stát mohl podle NKÚ při výstavbě a modernizaci silnic od roku 2000 ušetřit téměř dvě miliardy korun. O zhruba 1,3 miliardy méně mohl například zaplatit, kdyby Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) při zadávání zakázek optimalizovalo nabídkové ceny.
ŘSD se odmítlo k výsledku šetření vyjádřit. Vláda má závěry NKÚ projednat na nejbližším zasedání. Ministerstvo dopravy podle mluvčí Ludmily Roubcové pro vládu nyní připravuje stanovisko s návrhy případných opatření. Blíže je však nespecifikovala.
ŘSD také podle NKÚ nezabezpečilo transparentní průběh zadávání veřejných zakázek. Hradilo neprovedené nebo nedostatečně doložené práce. Podle NKÚ ministerstvo nestanovilo priority jednotlivých programů výstavby a obnovy silnic v návaznosti na zdroje prostředků, které na tento účel mělo k dispozici.
Ani výběr akcí neprobíhal systematicky. V řadě případů nebyly dodrženy schválené náklady a termíny staveb. V rámci programů, které NKÚ kontrolovalo, by se po roce 2003 mělo zahájit 87 staveb na silnicích za 47,3 miliardy Kč a 75 projektů na dálnicích za 232 miliard korun.
Systém úhrad ztrát Českých drah je špatný
NKÚ kritizoval také systém úhrady prokazatelné ztráty Českých drah ze zajišťování obslužnosti v osobní dopravě. Systém založený na dofinancování ztráty z železniční osobní dopravy totiž podle kontrolorů nemotivuje dopravce ke snižování nákladů a zlepšování hospodaření.
Ministerstvo také podle NKÚ neprovedlo optimalizaci dopravní obslužnosti v jednotlivých regionech a nevymezilo rozsah základní dopravní obslužnosti území ve vazbě na finanční možnosti státu. Jako potřebnou ministerstvo dopravy akceptovalo celou nabídku vnitrostátních vlakových spojů Českých drah, tvrdí NKÚ. Na úhradu ztráty ČD ze zajištění dopravní obslužnosti šlo přitom ze státního rozpočtu v letech 2001 a 2002 dohromady 12,6 miliardy korun.
Instituce se začínají bránit
Úřad vlády nesouhlasí s nálezem Nejvyššího kontrolního úřadu, podle něhož v letech 2000 a 2001 špatně hospodařil. Zástupce vedoucí Úřadu vlády Martin Turek odmítl nařčení z obcházení zákona o veřejných zakázkách i tvrzení o zneužívání svěřených služebních bytů.
Dodal, že Úřad vlády vysloví ve zprávě pro kabinet s nálezem NKÚ nesouhlas. "Úřad vlády se v několika případech skutečně dopustil drobných pochybení, například neodeslal evidenční list veřejné zakázky. Odmítá ale nařčení z 'obcházení' zákona," uvedl.
NKÚ kritizoval Strakovu akademii, že rozdělovala veřejné zakázky tak, aby se vyhnula vyhlášení veřejné soutěže. Podle Turka šlo o instalaci místního rozhlasu a elektrické zabezpečovací signalizace. Úřad vlády ale namítá, že jde o dva různé systémy, na které není třeba vyhlašovat jednu veřejnou soutěž.
Připravili se o nájemné ze služebních bytů
NKÚ také vytkl Úřadu vlády, že zneužíval svěřené služební byty a jejich správu ponechal soukromé společnosti, čímž se připravil o nájemné. Podle Turka jde o 43 bytů zapůjčených magistrátem. Strakova akademie uzavřela smlouvu o údržbě a opravách nemovitosti v Řepích s firmou SNEO. Tato firma otevřela bankovní účet, na který nájemníci posílají nájemné a služby. Turek tak vysvětlil závěr NKÚ, podle kterého přichází Úřad vlády o nájemné ve svěřených nemovitostech.
Z peněz na účtu se podle něj hradí opravy a údržba nemovitosti, když je Úřad vlády schválí. "Kolik prostředků je na účtu, to záleží na plánovaných opravách, zbytek se odvádí do státního rozpočtu," vysvětlil Turek.
"Úřad vlády ČR ze svých rozpočtových prostředků nevynakládá žádné finanční prostředky na provoz a správu uvedené nemovitosti," dodal zástupce vedoucí Úřadu vlády. Kromě toho podle něj byly smlouvy o poskytování služebních bytů uzavřeny již v roce 1993 a úřad je jen převzal. "Nemůžeme proto souhlasit se stanoviskem, že došlo ke zneužívání zmiňovaných bytů," uvedl Turek.
