Článek
Výsledek jednání totiž ovlivní postoje poslanců ČSSD, jejichž hlasy jsou pro přijetí rozpočtu nejen v prvním, ale i ve třetím čtení nutné. ČSSD požaduje za souhlas s rozpočtem zastavení privatizace ČEZ či spoluúčast při rozhodování o jejím dalším osudu. Paroubek na jednání jde s konkrétními návrhy ČSSD, jakým způsobem nahradit zhruba 30 miliard, které chtěla ODS získat právě prodejem části akcií ČEZ.
Provizorium nikdo nechce
"Jsme připraveni jednat," řekl Právu ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Všechny politické strany stále deklarují odhodlání nepřipustit rozpočtové provizorium a na podobě rámce rozpočtu se dohodnout. V prvním čtení se schvaluje pouze výše příjmů a výdajů a výše schodku. Tato čísla pak již v dalších čteních nelze měnit.
Podporu rozpočtu ale pouze v prvním čtení zatím vedle ODS přislíbili poslanci za KDU-ČSL a zelení. Komunisté rovněž podle slov svých představitelů nechtějí bránit rozpočtu v postupu do druhého čtení. Ve Sněmovně proto předloží vlastní návrh usnesení, kterým se rozpočet propouští do dalšího čtení.
Rozpočtový výbor Sněmovny nezaujal žádné stanovisko
Čekání na politickou dohodu dvou největších stran zásadně ovlivnilo i úterní zasedání
sněmovního rozpočtového výboru. Ten totiž nepřijal stanovisko k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Znamená to, že před prvním čtením státního rozpočtu oznámí předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka poslancům, že výbor nebyl schopen se sjednotit na stanovisku. Výbor má přitom Sněmovně doporučit jak hlasovat. Pro přijetí rozpočtu zvedlo ve výboru ruku devět občanských demokratů a lidovců. Socialisté a komunisté se ve stejném počtu hlasování zdrželi.
To, že rozpočtový výbor nezaujal stanovisko, nic nemění na faktu, že se o rozpočtu začne na plénu Sněmovny ve čtvrtek jednat. Schválení rozpočtu může navrhnout kterýkoli ze 200 poslanců.
Pokud by ovšem i hlasování o rozpočtu ve Sněmovně skončilo patem, tedy rozpočet by nebyl ani schválen, ani zamítnut, jak se to stalo při hlasování rozpočtového výboru, nastala by absurdní situace. Rozpočet by prošel do dalšího čtení, ale nebyly by stanoveny žádné výdajové mantinely. Rozpočet by tak mohl skončit třeba osmisetmiliardovým schodkem, jeho příjmy a výdaje a tedy i schodek by se mohl měnit podle jednotivých návrhů poslanců, pokud by pro svůj návrh získal více než sto hlasů.
Člen rozpočtového výboru Michal Doktor (ODS) k dosavadnímu průběhu debaty o rozpočtu říká, "že všichni spějí k mimořádným volbám, a proto by bylo krajně nezodpovědné, kdyby politici ještě zemi připravili mimořádnou rozpočtovou situaci, protože nemůžeme zemi zajistit vedle politické ještě druhou nestabilitu".
Rozpočet na příští rok počítá s deficitem 91,3 miliardy korun.