Článek
Záměru při pondělní návštěvě Dolu Rožná vyjádřil podporu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Uvedl, že vláda by o tom, zda se u Brzkova bude těžba připravovat, měla rozhodnout do několika měsíců.
Poslední ve střední Evropě
Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století, těžba by tam měla vydržet ještě čtyři až pět let. Těžební závod Geam, který spadá pod Diamo, teď zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 na dole a v sousední chemické úpravně uranových rud.
V celé EU je jediný další uranový důl v Rumunsku. Například elektrárenská jaderná velmoc Francie nemá už kde těžit, proto investuje do dolů v Africe nebo v Kanadě.
I když se dnes při těžbě uranu používají modernější a méně škodlivé technologie, stále je kontroverzní vzhledem k dopadům na životní prostředí.
Dvě české jaderné elektrárny Temelín a Dukovany spotřebují od 630 do 670 tun uranu ročně. V současné době se vyrábí z atomu necelá třetina elektřiny u nás, podle aktualizované státní energetické koncepce by kvůli útlumu uhelných elektráren měl podíl elektřiny z jádra v budoucnu stoupnout na polovinu.
V Rožné staví obří zásobník plynu
Před zahájením těžby uranu u Brzkova by pracovníky dolu mohla ještě v Rožné zaměstnávat ražba obřího zásobníku zemního plynu. Průzkumné práce pro tuto stavbu soukromé investorské společnosti GSCeP potrvají asi do jara příštího roku. Zásobník by pak měl být vybudován do roku 2018.
Podle dříve zveřejněných plánů by v sousedství uranového dolu mohl vzniknout zásobník s kapacitou 180 miliónů metrů krychlových plynu. Průzkum kvůli tomu v Rožné začal v létě 2010. Investor tehdy uvedl, že by ražba rozsáhlého systému chodeb pro ukládání stlačeného plynu měla stát kolem pěti miliard korun.
Obce v okolí se už dříve k záměru další těžby uranu stavěly negativně.