Článek
ČR podle náměstka ministra financí Zdeňka Hrubého tuto otázku nenastolila. Irské předsednictví předložilo stručnou zprávu o dvoustranných jednáních na toto téma a podle účastníků byla diskuse krátká. Věc by se měla uzavřít na příštím, březnovém zasedání ministrů financí, avšak konečný výsledek si Hrubý netroufá odhadnout.
Slovensku, jak dal najevo státní tajemník Vladimír Tvaroška, je debata vlastně lhostejná, protože se už odhodlalo k sjednocení sazeb DPH na 19 procent, pro což podle Tvarošky hovoří "všechny ekonomické argumenty".
Se zvýšením DPH pro restaurace počítá státní rozpočet i celá koalice. Do státní pokladny to má přinést potřebné miliardy korun na podporu rodin s dětmi a firem.
Podle podnikatelů i ekonomů by restaurace mohly po vstupu do Evropské unie podražit v průměru o sedm procent. Kvůli vysoké konkurenci by však některé podniky mohly vzít vyšší DPH na svá bedra a zdražit jen málo. Menší restaurace by se mohly pokusit svůj podnik účetně rozdělit na více jednotek, které by měly roční tržby pod milion korun a DPH tak vůbec neplatily.
Podle Sobotky aplikuje sníženou sazbu DPH u restauračních služeb 13 z budoucích 25 členských zemí. ČR si na rozdíl od Polska a Maďarska nevyjednala pro tuto oblast přechodné období a začala o snížené dani uvažovat, když už bylo dojednáno.