Článek
Náměstek generálního tajemníka OECD Yves Leterme nicméně uvedl, že Slovinsko bezprostřední pomoc nepotřebuje. "Vláda této země je zatím bez potíží schopna zajišťovat své finanční potřeby," dodal. Proti spekulacím o potřebě finanční pomoci se již koncem března ohradil slovinský ministr financí Uroš Čufer.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice. Slovinsko by podle OECD mělo životaschopné státní banky zachránit a prodat je do soukromých rukou.
Podle údajů z loňska jsou tamní banky zatíženy špatnými neboli toxickými úvěry ve výši sedmi miliard eur, což odpovídá pětině roční produkce Slovinka.
Bude následovat Kypr?
OECD předpověděla, že slovinská ekonomika letos klesne o 2,1 procenta. Upozornila rovněž, že slovinský veřejný dluh se od roku 2008 více než zdvojnásobil na 47 procent hrubého domácího produktu. Varovala, že do roku 2025 by se dluh bez uskutečnění nových reforem mohl vyšplhat na 100 procent HDP.
OECD upozornila, že Slovinsko má nejhorší hospodářské vyhlídky z jejích členských zemí, protože čelí nejistým nákladům na záchranu svých bank, slabé poptávce v eurozóně a růstu výdajů na správu dluhu.
V poslední době se spekuluje o tom, že Slovinsko by se mohlo stát po Kypru dalším kandidátem na mezinárodní finanční pomoc.