Článek
"Je to neuvěřitelný, vynikající výkon. Česká ekonomika nebude takového růstu zdaleka schopna. To by do ČR musela přijít daleko větší investice než Hyundai a okamžitě zaměstnat hodně českých pracovníků. Desetiprocentního růstu dosahuje ve světě jen Čína, ale střední Evropu nelze s Čínou srovnávat," řekl Novinkám analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora. Číslo je podle něj tak ohromující, že jestli snad někdo náhodou nehacknul stránky slovenského statistického úřadu.
"Takovýto růst je úspěchem Dzurindovy vlády, ne té současné, není tedy důvod se odvracet od radikálních hospodářských reforem," dodal Pikora.
"Pro srovnání, ekonomika eurozóny vzrostla ve třetím čtvrtletí o 2,8 procenta. Takže Slovensku, pokud by rostlo stále tak rychle, by stačilo pár let a dohnalo by ekonomiku eurozóny. Je také otázka několika let, než by Slováci předehnali v ekonomickém růstu Českou republiku," uvedl Pikora.
"Největší růst v EU mají pobaltské republiky (také růst kolem deseti procent), ty ale nelze srovnávat s ČR či se Slovenskem, protože mají jinou srovnávací základnu," řekl Pikora.
| Růst vybraných ekonomik EU ve třetím čtvrtletí v % | |
| Slovensko | 9,8 |
| Maďarsko | 3,6 |
| Německo | 2,3 |
| Eurozóna | 2,8 |
"Růst byl opravdu silný, výrazně vyšší, než očekávání trhu. Mohlo to být způsobeno tím, že data z vybraných sektorů nepokrývají celou ekonomiku a na takové zrychlení nepoukazovaly. Struktura zatím nebyla zveřejněna, takže se nedá přesně určit důvod. Můžeme se jen domnívat, že vyšší roli sehrálo předzásobení podniků. Z investic v automobilovém průmyslu bylo patrné, že podobné předzásobení přijde," řekla Novinkám analytička Slovenské spořitelny Maria Valachyova.
Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí o 6,2 procenta, zprávy za třetí čtvrtletí budou zveřejněny na začátku prosince.
| Růst ekonomik nových členských států EU ve druhém čtvrtletí v % | |
| Estonsko | 11,8 |
| Lotyšsko | 11,1 |
| Litva | 9,2 |
| Slovensko | 6,7 |
| ČR | 6,2 |
| Polsko | 5,6 |
| Slovinsko | 4,9 |
| Maďarsko | 4 |
Ve třetím čtvrtletí Slovensko vytvořilo hrubý domácí produkt v objemu 424,9 miliardy slovenských korun (331,5 miliardy Kč), což je meziročně o 13,9 procenta více. Slovenská koruna po oznámení čísla dosáhla svého maxima 35,72 Sk/EUR.
Za růst může průmysl
Zrychlení tvorby HDP na Slovensku je dáno podle slovenského statistického úřadu hlavně růstem průmyslu. Na straně spotřeby byl růst hrubého domácího produktu ovlivnění pokračující zahraniční poptávkou a přírůstkem zásob materiálu a hotových výrobků.
Zaměstnanost na Slovensku ve třetím čtvrtletí vzrostla o 2,5 procenta na 2,15 miliónu lidí. Přesto je na Slovensku dvakrát větší nezaměstnanost než v ČR. Spotřeba domácností příliš nezrychlila, zůstala stejná jako ve 2. čtvrtletí.
Údaj o růstu slovenské ekonomiky je jen předběžný, přesnější číslo zveřejní slovenský statistický úřad 7. prosince. Problémy okolo deficitů rozpočtu a veřejných financí stojí za faktem, že Česko patrně nezavede euro v roce 2010, ale o něco později. Slovensko nás tedy se zavedením eura předstihne, protože vláda potvrdila vstup do eurozóny v roce 2009.
| Růst HDP ve vybraných zemích střední Evropy (v procentech) | ||||
| země/oblast | 2004 | 2005 | 2006* | 2007* |
| Střední Evropa | 5,0 | 4,1 | 4,6 | 4,3 |
| Česká republika | 4,7 | 6,0 | 5,5 | 4,5 |
| Maďarsko | 4,6 | 4,1 | 4,4 | 4,2 |
| Polsko | 5,3 | 3,2 | 4,2 | 3,8 |
| Slovensko | 5,5 | 6,0 | 6,3 | 6,7 |
| Slovinsko | 4,2 | 3,9 | 4,0 | 4,0 |
| Poznámka: * odhad | ||||
| Zdroj: MMF | ||||