Článek
„V posledních několika letech rosteme prakticky nejpomaleji z regionu. Stojí za tím zejména systematické podřezávání domácí poptávky,“ uvedl pro Novinky analytik Václav Franče z Raiffeisenbank.
Z dlouhodobého hlediska však slabá domácí poptávka jako vysvětlení slovenského úspěchu nestačí. „Slovensko roste již řadu let rychleji než my, což je jednak dáno nižší základnou, ale jednak i strukturálními reformami, které na Slovensku byly provedeny,“ doplnil Franče.
Jak pro Novinky sdělil analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit, rozdíl spočívá v průmyslové výrobě. Rok 2012 byl totiž absolutně odlišný v obou zemích.
Strmý pád průmyslu
„Český průmysl klesal do záporných hodnot, což završil tragickým propadem o více než 12 procent v prosinci. Slovensku se ovšem dařilo. Index průmyslové produkce vzrostl v létě 2012 o téměř 20 procent, což samozřejmě podpořilo celou ekonomiku a udrželo ji na nohou,“ uvedl Kozub.
Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta nedošlo na Slovensku k tak výraznému poklesu investic jako v Česku, respektive pokles investic u našich východních sousedů byl po roce 2009 kompenzován nárůstem investic v dalších letech.
Slovenský růst byl podpořen především automobilovým průmyslem. Obě země se tak předhánějí, kdo na hlavu vyrobí více aut. „Slovensko má štěstí, že po modelech aut, která se tam vyrábějí, je větší poptávka než po našich modelech,“ vysvětlil Franče.
Čeští spotřebitelé pesimističtější
Společná závislost na průmyslu přináší oběma zemím i společnou závislost na Evropě. „Zhruba čtyři pětiny exportu obou zemí míří do EU. Z Česka jde třetina exportu přímo do Německa, na Slovensku je to pětina,“ připomněl Kozub.
Důležitý faktor, který poslal českou ekonomiku do záporných čísel, byli i spotřebitelé. Spotřeba domácností totiž v Česku poklesla výrazněji než na Slovensku.
Vyšší slovenská nezaměstnanost i zadlužení
Jenže ekonomická situace Slovenska není tak ideální, jak by se podle výsledků HDP mohlo zdát. Ekonomický růst byl podle Kozuba takzvaně jalový. „Nepřinesl zlepšení situace domácností, které jsou pro ekonomiku klíčové. Třeba tím, že jejich spotřeba tvoří zhruba polovinu celého HDP,“ uvedl analytik.
I přes rostoucí ekonomiku totiž nezaměstnanost na Slovensku naopak rostla a je stále dvojnásobná proti tomu, jak se pohybuje v Česku. Navíc poměrně značná část slovenské populace pracuje v zahraničí a velká část slovenských podniků jsou dceřiné podniky zahraničních matek.
Rozdíl je také ve vývoji dluhu obou zemí. Česko se s krizí rozhodlo bojovat omezením výdajů a snahou udržet zadlužení země co nejníže. Slovensko ale ukázalo opačný přístup, který šel směrem vyšších výdajů, ale i vyšší zadluženosti. Podíl státního dluhu k HDP dosahoval ve druhém čtvrtletí loňského roku v Česku 46,5 procenta, na Slovensku to bylo 57,7 procenta.
Podle Kozuba mají Česko i Slovensko šanci dostat se postupem času do výraznějšího ekonomického růstu. „Obě země totiž mají velmi nízké investice do fixního kapitálu. Jakmile se výhledy otočí a firmy získají důvěru v budoucnost, začnou investice rychle růst. To by se mělo stát novým motorem pro obě ekonomiky,“ domnívá se Kozub.