Článek
Senátoři proti samotnému zavedení mýtného žádné námitky neuplatnili. Nelíbila se jim ale poslanecká úprava vládní předlohy, která by měla umožnit stavbu silnice i na nevykoupeném pozemku. Silnice by se stala věcným břemenem a vlastník pozemku by za to dostal jen jednorázovou náhradu.
Ministr dopravy a senátor KDU-ČSL Milan Šimonovský se marně snažil přesvědčit své kolegy, že po přijetí nového stavebního zákona, který Senát projedná v příštích týdnech, sporná pasáž přestane platit.
Poslanecká úprava "zakládá speciální postup a není úplně v souladu s představami, jak by se tato věcná břemena měla řešit," podotkla senátorka Soňa Paukrtová.
Pokud by zákon nevstoupil v platnost do konce tohoto měsíce, tak by prakticky mohlo být ohroženo zavedení mýtného od ledna 2007, řekl předseda hospodářského výboru Milan Balabán (ODS) k důvodům dnešního projednávání normy. Senát by se jí jinak zabýval asi až příští týden.
Senátoři také chtějí, aby mohl být pokutou až 200 000 korun potrestán ten, kdo by bez povolení silničního správního úřadu umožnil umístění reklamy v silničním ochranném pásmu. Původní předloha umožňovala pokutovat toho, kdo by umístění takové reklamy "strpěl".
Problémy s tendrem
Novela počítá s tím, že mýtné na českých dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích první třídy - dohromady zhruba na 2100 kilometrech - budou platit nákladní vozidla s hmotností nad 12 tun. Vláda chce zavedením mýtného zmírnit nadměrné zatížení dálnic, které trpí zejména mezinárodní kamionovou dopravou. Zavedení mýtného by mohlo podle Šimonovského přinést do státní pokladny ročně až deset miliard korun.
Na dálnicích a rychlostních komunikacích by měla vozidla s hmotností nad 12 tun podle Šimonovského platit 4,05 koruny na kilometr, na silnicích první třídy to bude 1,90 koruny. Nyní stát kamiónům prodá dálniční známky za necelou miliardu korun ročně. Osobní vozy mají mýtné začít platit nejdříve v roce 2012.
Soutěž na dodávku a provozování elektronického mýtného systému vyhrála společnost Kapsch poté, co komise ministerstva dopravy další tři nabídky vyřadila. Kapsch přitom zvítězil s druhou nejdražší nabídkou. Kapsch nabídl Česku mikrovlnný systém, který vychází z podobných instalací, které zajišťuje ve 30 zemích světa. Regulérnost soutěže zkoumá antimonopolní úřad, rozhodnout má do čtvrtka. [celá zpráva]