Článek
Gazprom podle ruských zdrojů plánuje zahájení dodávek do Bulharska a Srbska v roce 2020, do Maďarska o rok později a na Slovensko v roce 2022. Operátoři plynovodů ve jmenovaných zemích podle Kommersantu již provedli, anebo se v případě Bulharska chystají provést, aukční objednávku kapacit pro příští roky a tyto kapacity plánuje zajistit Gazprom.
Jak uvedla státní agentura TASS, přívod plynu na Slovensko v roce 2022 by umožnil v témže roce ukončit tranzit ruského plynu přes Ukrajinu, s níž vede Moskva dlouhodobě spory o dodávky a platby, dnes navíc na pozadí konfliktu na Donbasu a anexe Krymu.
Slovensko-maďarské propojení je plně funkční a připravené k dalšímu rozvoji, přičemž jsme schopni poskytnout dostatečnou kapacitu pro všechny případné poptávky
Přes Ukrajinu ovšem proudí plynovodem Bratrství plyn také do České republiky.
Česka by se ale případné zastavení tranzitu přes Ukrajinu příliš dotknout nemělo.
„Už teď putuje 95 procent plynu pro potřeby ČR plynovodem Nord Stream. Ten pro Česko znamená vyšší využití českých tranzitních tras, a tím finanční přínos. Pro Německo je nejrychlejší a ekonomicky nejvýhodnější přepravovat plyn určený pro jižní část Německa, hlavně Bavorsko, přes ČR,“ řekl Právu Jiří Gavor, analytik ze společnosti ENA.
| Odkud Česko získává zemní plyn |
|---|
| Česko zhruba tři čtvrtiny plynu dováží z Ruska. Zbytek tvoří převážně norský plyn. |
| Plyn do ČR přivádějí plynovody Bratrství (přes Ukrajinu a Slovensko), Nord Stream (přes Baltské moře) s navazujícím Opalem (přes Německo) a Jamal (přes Bělorusko a Polsko). |
| Kolem dvou procent roční spotřeby Česka pokrývá těžbou na jižní Moravě firma MND. |
| Držitelem licence na přepravu plynu v ČR je společnost Net4Gas. |
| Net4Gas loni přepravil 42,5 miliardy kubíků. Z toho 8,5 miliardy bylo pro potřeby ČR, zbytek byl mezinárodní tranzit. |
EU chce tranzit přes Ukrajinu zachovat
Přesto je podle něj dlouhodobým zájmem Evropské unie tranzit přes Ukrajinu zachovat. „Unie má zájem o udržení diverzifikace,“ podotkl Gavor.
Gazprom má s ukrajinským Naftogazem smlouvu o dodávkách ruského plynu a o tranzitu plynu do konce roku 2019. Vyjádření o možném zastavení tranzitu přes Ukrajinu mohou být součástí tlaku ruské strany na Naftogaz před dojednáním další smlouvy.
„Rusové i Ukrajinci své pozice vyostřují a myslím, že žádná dohoda nebude až do konce příštího roku. Obě strany mají podobnou vyjednávací taktiku, a to dohnat jednání až do krajnosti a potom se v poslední hodině nějak domluvit. Smlouvu možná podepíší až v prvních dnech roku 2020,“ řekl Právu zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Slováci připraveni
Slovenská vláda harmonogram zmiňovaný Kommersantem přímo nepotvrdila. Mluvčí slovenského ministerstva hospodářství Maroš Stano Právu pouze řekl, že resort obecně podporuje diverzifikaci zdrojů i přepravních tras zemního plynu.
Poté doporučil komunikovat se společností Eustream, která je dceřinou společností Slovenského plynárenského průmyslu Infrastructure a. s., a je provozovatelem vysokotlakové přepravní sítě zemního plynu na území Slovenské republiky.
Pavol Kubík z odboru komunikace společnosti Eustream pak Právu řekl: „Můžeme potvrdit, že slovensko-maďarské propojení je plně funkční a připravené k dalšímu rozvoji, přičemž jsme schopni poskytnout dostatečnou kapacitu pro všechny případné poptávky.“
Nástupce zrušeného South Streamu
Turk Stream je náhradou za projekt South Stream, který měl přivádět ruský plyn přes Černé moře do Bulharska a odtud dále na sever až do Rakouska a druhou „větví“ přes Řecko do Itálie.
Od South Streamu upustilo Bulharsko po nátlaku ze strany Evropské komise, argumentující porušením unijního práva při přípravách. Ukončení projektu ale prosazovaly i Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump dál hlasitě protestuje i proti stavbě plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa přes Baltské moře.
Ruské vedení si je podle Kommersantu vědomé toho, že politických tlaků nebude ušetřen ani Turk Stream, i když tentokrát, jak tvrdí ruský list, s právem EU nijak nekoliduje.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov k tomu před pár dny srbskému deníku Srpski telegraf sdělil, že pokračování projektu Turk Stream v Evropě je závislé na garancích Evropské unie a prodloužení plynovodu má v tuto chvíli několik variant.
„Celkem jsou v plánu dvě linie, každá s kapacitou 16 miliard kubíků plynu ročně. „Z toho 16 miliard kubíků bude pro turecký trh a zbytek pro Bulharsko, Maďarsko, případně i Rakousko. Trasa části, která má zásobovat jihovýchodní Evropu, ale zatím ani nebyla stanovena,“ upřesnil analytik Gavor.
První část linky do Turecka je už hotová, oslava dostavby proběhla v pondělí v Istanbulu za účasti prezidentů Recepa Tayyipa Erdogana a Vladimira Putina, a první dodávky se mají podle agenturních zpráv uskutečnit na Nový rok 2020.
