Článek
Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly k 30. listopadu 1,352 bilionu korun a celkové výdaje 1,390 miliardy.
Za horším meziročním výsledkem stál podle ministerstva mimo jiné loňský mimořádný příjem 21 miliard korun z EU v rámci končícího programového období.
Výběr daní až na výjimky roste, na druhou stranu je ale slabší než plán.
Příjmy státního rozpočtu bez vlivu prostředků z EU a bez započtení prostředků převedených do příjmů z tzv. privatizačního účtu meziročně vzrostly o 72,5 miliardy, tedy o 6,3 procenta. Z daňových příjmů nejvýrazněji rostly výnosy z daně z příjmů fyzických osob, mírně rostl i výběr firemních daní a DPH. Naopak proti loňsku klesl výběr spotřební daně z tabáku.
Vláda si otvírá kontokorent. Opozice tepe rozpočet i prodej vzácných kovů
„Na příjmové straně pokračuje trend posledních měsíců. Všechny hlavní daňové položky postupně prohlubují svůj deficit vůči plánovanému výběru. To se pak odráží i na celkovém saldu státního rozpočtu, který počítal s rychlejším růstem ekonomiky, a tudíž i s vyšším výběrem daní,” upozornil ekonom Komerční banky František Táborský.
Vyšší důchody
Celkové výdaje oproti stejnému období loňského roku stouply o 9,3 procenta. Růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 41,5 miliardy, zejména vlivem zvýšení důchodů.
Na investice v rámci společných projektů EU a ČR šlo z rozpočtu necelých 63 miliard, k tomu na investice realizované výhradně z národních zdrojů šlo 12 miliard. V obou případech šlo o nárůst o 7 procent, respektive o 27 procent.
Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun. „O výsledku hospodaření v tomto roce tak rozhodnou investice v závěru roku, které pravděpodobně zopakují loňský skok na poslední chvíli. Na druhou stranu předpokládáme finanční injekci v podobě závěrečné platby záloh na dani z příjmu právnických osob, která by měla výrazně vylepšit hospodaření státu. Celkově tak očekáváme, že letošní státní rozpočet skončí v lehce nižším deficitu, než s jakým počítal plán,” dodal ekonom Táborský.