Rodinné finance: Marodění je od ledna výhodnější

Dávky se vůbec nezmění lidem se mzdou do 14 500 korun hrubého měsíčně. Lidem pobírajícím 15 000 korun měsíčně hrubého se dávky za měsíc marodění zvýší asi o stokorunu a lidem s platem do 21 000 korun hrubého asi o dvě stě korun. U vyšších platů může činit měsíční zvýšení dávky v nemoci až 650 korun.

Nemění se princip, že čím vyšší mzda, tím vyšší ztráta člověka čeká. Zatímco například člověk s hrubým měsíčním platem 15 tisíc korun, by za třicet dnů marodění dostal přibližně o 2800 korun méně, než si za měsíc vydělá, člověk s platem nad třicet tisíc korun bude mít kvůli marodění příjmy nižší o deset a více tisíc korun měsíčně.

Není proto divu, že mnozí pak raději riskují komplikace a nemoc přecházejí nebo si na vyléčení chřipky, či virózy raději vezmou dovolenou.

V každém případě je dobré vědět předem alespoň orientačně, na kolik korun si za určité prostonané dny přijdeme. Spočítat výši nemocenských dávek už dnes není těžké, a to díky kalkulačce, kterou na své webové stránky umístilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Po zadání dvou položek - výše hrubé měsíční mzdy a počtu dnů nemoci - zjistíte výši své aktuální nemocenské dávky. Kalkulačku najdete na internetové adrese www.mpsv.cz v sekci nemocenské pojištění, v odstavci kalkulačka pro výpočet nemocenského.

Pro ty čtenáře jsme přesto připravili orientační tabulku. Ta jasně ukazuje, jak se dávky vyvíjejí v závislosti na výši platu a délce marodění. Zatímco například člověk s hrubým platem 14 500 korun, dostane za jednadvacet dnů nemoci 5900 korun, jeho kolega, který má o osm tisíc vyšší plat a vydělává si tudíž 22 500 korun hrubého, dostane za stejně dlouhou nemoc dávku vyšší jen o dva tisíce, tedy osm tisíc korun.

Dávky se vypočítávají z takzvaného denního vyměřovacího základu, který představuje průměrný denní příjem v posledním roce. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že denní příjem do částky 510 korun se započítává v plné výši, z částky nad 510 do 730 Kč se počítá 60 procent a k částce nad 730 Kč se nepřihlíží - tento výdělek už nemocenská nezohledňuje. Proto jsou nemocenské dávky od určitého příjmu zastropované.

Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (včetně sobot a nedělí) se denní vyměřovací základ do částky 510 korun započítává z 90 procent, z částky nad 510 do 730 Kč se započítává 60 procent. Maximální denní vyměřovací základ je tak 591 korun.

Od patnáctého kalendářního dne nemoci se částka do 510 korun započítává v plné výši a částka od 510 do 730 Kč se počítá ze 60 procent. V praxi to znamená, že maximální denní vyměřovací základ od 15. dne pracovní neschopnosti je 642 korun.

Za první tři kalendářní dny se nemocenské počítá jako 25 procent denního vyměřovacího základu. Maximum v současné době je tedy 148 korun denně.

Od 4. dne do 14. dne se nemocenské počítá jako 69 procent denního vyměřovacího základu. Tedy maximálně 408 korun denně.

Od 15. dne pracovní neschopnosti se nemocenské vypočítává jako 69 procent denního vyměřovacího základu. To znamená, že od 15. dne pracovní neschopnosti je maximální nemocenské 443 korun denně.

Maximální nemocenské, které je možné dostat za 30 kalendářních dnů nemoci, je tedy celkem 12 020 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 266 450 korun, tedy alespoň 22 205 Kč měsíčně hrubého.