Článek
Horníků bude zapotřebí méně především kvůli jednorázovým vysokým investicím do technologií, které se zatím vyplatí spíše firmám ve velkých zemích, jako jsou USA nebo Čína.
Těžební průmysl ve světě však v dohledné době čekají i další mezníky. Do roku třeba 2020 začne těžba ve velkých hloubkách oceánů a čtvrtinu světové výroby elektřiny budou podle studie tvořit obnovitelné zdroje, takže elektrárny nebudou potřebovat tolik uhlí.
Počty klesají i v Česku
V Česku se těžebními pracemi a souvisejícími činnostmi v současné době živí okolo 30 tisíc lidí, jejich počet však začal v posledních letech klesat.
Kvůli nízkým cenám černého uhlí se dostala do problémů těžařská OKD, kterou zachraňuje vstup státního podniku Diamo. V plánu je útlum těžby na některých šachtách, a to i přes to, že ceny černého uhlí začaly stoupat.
„Těžební společnosti jsou pod tlakem kvůli vlivu nízkých cen komodit. Pochopitelně proto hledají nové možnosti pro udržení rentability. Ty jim dnes nabízejí moderní těžařské technologie, které dokážou zastoupit člověka a zvýšit výtěžnost až o 20 procent. V budoucnu lze proto očekávat jejich postupné nasazování,“ řekl Radovan Hauk, který vystupuje jako partner BDO.
K dispozici jsou moderní autonomní robotické jednotky, které je možné ovládat na dálku. Jejich nasazení v českých dolech ale zatím není na pořadu dne.
Těžaři v Česku podle něj zatím nevyužívají potenciál nových technologií.
„K dispozici jsou moderní autonomní robotické jednotky, které je možné ovládat na dálku. Jejich nasazení v českých dolech ale zatím není na pořadu dne,” dodal Hauk s tím, že důvodem jsou především velmi vysoké jednorázové investice a zčásti i pořád relativně levná lidská pracovní síla.
Autonomní těžební jednotky v porovnání s lidskou prací dokážou zvýšit vytěžené objemy a snížit provozní náklady. Nové technologie sice donutí část horníků opustit tradiční, i když náročné řemeslo, na druhou stranu ale podle studie výrazně snižují riziko nehod v dolech.
