Řepka se letos v ČR pěstuje na osminásobku rozlohy Prahy

Podle Českého statistického úřadu je zemědělská půda k roku 2016 vyměřena na zhruba 4,250 miliónů hektarů půdy. Řepkou je letos oseto přibližně 400 tisíc hektarů, to je o patnáct tisíc víc než loni.

Kromě potravinářského průmyslu ji lze využít i pro technické účely. Vyrábí se z ní například biopalivo nebo kosmetické produkty. Zvyšují se tak možnosti odbytu, a tím pádem roste i její cena.

„Nevýhody pěstování řepky jsou stejné jako u dalších hospodářských plodin v České republice. To znamená, že se pěstuje na příliš velkých nepřerušovaných plochách polí. Zvyšuje se tím riziko vodní a větrné eroze, což zapříčiňuje snižování kvality půdy,“ řekl Novinkám agrární analytik Petr Havel.

„My musíme s řepkou udělat zejména to, že rozčleníme krajinu a řepku sice pěstovat budeme, ale na menších polích,“ řekl Havel.

Na začátku května vláda schválila strategii zemědělství do roku 2030. Vize počítá s poklesem výměry řepky o desítky tisíc hektarů. Zvětšit by se pak měla plocha pro zeleninu nebo ovocné stromy. [celá zpráva]

Evropská unie se snaží o tzv. greening, tedy ozelenění, na který poskytuje dotace. Podmínky jsou ale stanovené obecně pro všechny členské země. Většina států má pole menší, a tak toto nastavení funguje. U České republiky to úplně neplatí. V 50. letech minulého století se totiž v rámci kolektivizace stmelovaly pozemky, a proto máme na našem území obrovská pole.

Každá hospodářská rostlina vytěžuje z půdy živiny, což je jeden z důvodů, proč odborníci doporučují plodiny střídat. V současné době se u nás střídají hlavně čtyři hospodářské plodiny - řepka, pšenice, kukuřice a ječmen.

„My bychom potřebovali pěstovat deset nebo patnáct druhů plodin. Potřebovali bychom na pole dostat pícniny, olejniny, brambory a podobně. Limit ale spočívá v tom, že u těchto jiných hospodářských plodin nemají zemědělci dostatečný odbyt, nedostávají za ně dost vysoké ceny a jsou pro ně prodělečné. Proto je nepěstují,“ dodal agrární analytik.