Článek
Chybí zejména řešení udržitelnosti systému a financování reformy. Podle odborníků tak jde spíše o kosmetické úpravy než skutečnou reformu.
„V programovém prohlášení stála na prvním místě slibovaných strategických kroků důchodová reforma. Vláda slibovala oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a reformu ‚bez zdlouhavých a neplodných diskusí‘,“ připomněl pro Novinky ekonom Ondřej Schneider, který v minulosti působil jako konzultant OECD a Světové banky.
„Po dvou letech vlády jsme se dozvěděli, že premiér neví, co to vlastně důchodová reforma je, že ministryně financí si plete miliardy a ministryně sociálních věcí považuje za reformu jakékoliv zvyšování důchodů. S důchodovými ‚reformami‘ máme už dlouhodobé zkušenosti a velká očekávání asi nikdo neměl, ale tak tristní výsledek je i na české poměry depresivní,“ zhodnotil Schneider.
Pozitivní stránky
Oslovení experti nicméně na představených návrzích vidí několik pozitiv.
„Promýšlení různých alternativ úprav důchodového systému nutí ministerstvo práce formulovat nedostatky dnešního systému a vyčíslovat náklady případných reforem. Je to sice práce, kterou by mělo MPSV dělat rutinně, ale v našich podmínkách se na ni až příliš často zapomíná,“ uvedl Schneider.
„Za rozumné například považuji explicitní formulaci náhradních dob a diskusi o jejich přiměřenosti,“ doplnil Schneider. Náhradní doba je doba, kdy občan neodvádí státu sociální pojištění, a přesto se mu započítává do důchodu (např. mateřská nebo evidence na úřadu práce).
Analýza: Rozsáhlá reforma penzijního systému je nutná
„Celý penzijní systém by byl pro občany přehlednější. Lépe by si mohli zjišťovat, jaké příjmy a jaký život mohou v penzi očekávat, a případně se tak zamyslet i nad dalším spořením a investováním tak, aby jejich výsledný příjem v důchodovém věku dosahoval očekávaných výší,“ sdělil Novinkám expert na důchodové systémy z VŠE Petr Brabec.
„Na takto nastavený návrh, jak je nyní (bez ohledu na vybranou variantu), by šla jednoduše naprogramovat určitá kalkulačka, která by byla schopna odpovědět jednotlivci, jaké procento své budoucí mzdy může očekávat jako penzi, a pro zjednodušení i poukázat na nominální částku, která je to dnes,“ dodal Brabec.
| Systém virtuálních účtů (NDC) |
|---|
| Nový systém, poprvé zavedený ve Švédsku, stojí na veřejném průběžně financovaném prvním pilíři, který má formu takzvaných virtuálních účtů (NDC). Každému pojištěnci každý rok přijde výpis jeho aktuálních nároků.Nároky budoucích důchodců se odvozují od výše takzvaného penzijního úvěru. Aktuální hodnota úvěru se každý rok přepočítává, aby odpovídala aktuálnímu růstu průměrné mzdy. Definitivní výše důchodu pak vzniká vydělením aktuální hodnoty penzijního úvěru průměrnou délkou dožití důchodců.I MPSV hovoří o tom, že součástí reformy mají být „individuální důchodová konta”, a občané si tak budou moci ověřit, na jaký důchod mají nárok. O pravidelném přepočítávání, které by vzalo valorizaci z rukou politiků a přizpůsobovalo systém možnostem ekonomiky, se zde však nehovoří.„Návrh nejde směrem NDC, zůstává zcela v mantinelech dávkově definovaného systému – to, co se počítá, jsou dávky, důchody, platby. Financování je druhotné, protože dávky jsou dané zákonem – mandatorně – a stát na ně vždycky nějak musí sehnat peníze,“ upozornil ekonom Ondřej Schneider. Podle experta na důchodové systémy Petra Brabce je otázkou, zda je vůbec vhodná kombinace NDC s nultým pilířem. „Obecně základní zabezpečení občanů žijících v zemi přes nultý pilíř, tedy základní penzi pro všechny, považuji za vhodný nástroj základního zabezpečení osob v důchodovém věku, avšak je pak otázkou, zda k tomuto plně solidárnímu systému nastavovat další průběžný model ve smyslu fiktivních účtů (NDC),” sdělil Novinkám.Alternativou by podle Brabce bylo pokusit se o doplnění fondově financovaným pilířem. „Či možná lépe zaměstnanecké fondy ve smyslu nastavení systému penzí v Nizozemsku, kde také funguje (de facto) nultý pilíř a s ním polopovinné zaměstnanecké fondy,“ dodal. |
Zásadní problémy se neřeší
Oslovení experti ale zároveň upozorňují na množství slabin návrhu. Především jim vadí, že Maláčová a důchodová komise řadu problémů zcela pomíjí či neřeší.
„Návrh sice řeší některé problémy dnešního systému, ale dělá to jakoby ve vzduchoprázdnu, neboť zcela ignoruje finanční rámec důchodového systému. Je to jako plánovat opravu domu, do kterého zatéká, a neuvažovat přitom, kolik oprava bude stát,“ namítá konkrétně Schneider.
Maláčová ukázala tři varianty důchodové reformy
A není sám, kdo to tak vidí. „Nerozumím sekci tabulky ‘Příjmy a výdaje’, kde se píše jen o výdajích,“ konstatoval lakonicky hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Tři varianty představené ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD)
„Je tedy fajn, že by lidé každý rok zjistili, jaký důchod zhruba mohou očekávat, ale pořád se bavíme jen o jedné straně rozpočtu (výdajích), aniž bychom jakýmkoliv způsobem řešili příjmovou stránku,“ zdůraznil Schneider. Jediné příjmy, o nichž se zatím mluví jsou podle něj z hlediska celkových finančních toků zanedbatelné úpravy odvodů OSVČ.
„Celkově hodnotím návrh jen jako kosmetickou úpravu současného průběžného systému vydávající se za reformu. Základní a procentuální výměru máme již nyní, jen se formálně rozdělí na nultý pilíř a první pilíř,“ doplnil k tomu Brabec.
Maláčová nabízí tři varianty
Maláčová přišla se třemi variantami reformy – „spravedlivou“, „technickou“ a „úspornou“.
Reformu penzí potřebujeme, ale tohle není reforma, říká ekonom Zámečník
„Spíše by se měly hledat varianty, jak průběžný systém do budoucna stabilizovat například přes postupně narůstající věk odchodu do penze, jak vidíme i v jiných zemích EU, než dávat fixních 65 let, jak je tomu nyní v Česku,“ uvedl Petr Brabec.
Státní fond? Lepší by byla stimulace stávajících společností
Jedním z návrhů, které Maláčová představila, je založení státního penzijního fondu. Ten by konkuroval ve třetím pilíři dosavadním soukromým správcovským společnostem. „Nevidím k tomu žádný důvod,“ okomentoval to Brabec.
Adaptace místo reformy? Hrozí nízké důchody, práce do 69 let nebo obří deficit
„Chápu logiku, že by měl být méně nákladný, jelikož nebude vytvářet zisky, avšak spíše bych navrhoval pro stávající správcovské společnosti navrhnout odpovědnost za investované prostředky účastníků, která v současnosti neexistuje. Ve smyslu, že pokud se odchýlí od průměru jiných společností více než o určité procento, budou muset část ztrát účastníkům doplatit,“ dodal.
„Naopak pokud budou daleko lepší než jiné společnosti, budou mít možnost si část zhodnocení ponechat a po nějaké periodě na rezervním účtu si je i vyplácet. Taková stimulace k větší péči nyní zcela chybí,“ zdůraznil Brabec.
Švédský historik: Penzijní reforma se u nás povedla, důležitá byla široká shoda
Návrh reformy podle něj pobídky k zabezpečení ve třetím pilíři vůbec neřeší. „Jelikož nechává většinu přispěvatelů na zcela nevýhodných transformovaných účtech penzijního připojištění a nijak se nesnaží o osvětu, aby dobrovolně přecházeli do daleko více vyhovujících dynamických modelů doplňkového penzijního spoření,“ uzavřel Brabec.
