Článek
Řecko se v létě dohodlo s eurozónou na novém záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 biliónu Kč). MMF se podílel na předchozích dvou balících pomoci pro Řecko. O své účasti na třetím programu však zatím nerozhodl, protože má pochybnosti ohledně udržitelnosti řeckého dluhu a požaduje po eurozóně jeho zmírnění.
Věřitelé z eurozóny, zejména Německo, vylučují možnost seškrtání řeckého dluhu, o jeho restrukturalizaci jsou však ochotni uvažovat.
"Jednáme o prodlužování doby splatnosti a o snižování úrokových sazeb," řekla Lagardeová listu Le Temps. "Nemluvíme o rušení dluhu," dodala. Podle jejího dřívějšího prohlášení by měl MMF o své účasti v záchranném programu rozhodnout do října, napsala agentura Reuters.
Šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling v rozhovoru s německým listem Der Spiegel uvedl, že eurozóna dokáže v budoucnosti řešit krize i bez pomoci MMF. "Příští krizi, která přijde v následujících desetiletích, budou Evropané schopni zvládnout vlastními silami," řekl. Upozornil, že ESM spolu s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou plní roli "evropského měnového fondu".
Regling ve čtvrtek prohlásil, že Řecko nemůže počítat s odepsáním části svého dluhu. Dodal však, že dluhové břímě země je možné snížit odkladem splatnosti, pozastavením platby úroků a transfery zisků centrální banky. Fond ESM je klíčovým nástrojem finanční pomoci předluženému Řecku.
