Článek
Kdyby se takto pokračovalo i v případě dalších zemí, podle Radičové by se celý systém přiblížil pyramidové hře. „Systém se může zřítit jako domeček z karet. Je potřeba co nejdříve schválit změny v Paktu stability a růstu Evropské unie,“ dodala.
Druhým varováním je podle slovenské premiérky fakt, že eurozóna si tímto způsobem pouze nabaluje dluhy. „Bez řešení konkrétních problémů a změn ve financích v jednotlivých zemích není cesta ven z krize,“ konstatovala Radičová.
Irsko má v zásadě konkurenceschopnou ekonomiku. Nikdy nelhalo o stavu veřejných financí a mělo velmi nízký veřejný dluh
Kromě daňových poplatníků by podle Bratislavy měl na pomoci participovat rovněž soukromý sektor. „Tak, aby banky nebyly motivovány bez zaváhání donekonečna půjčovat a v jistém momentu požádat o pomoc. Dokud je zde garance finančního mechanismu, banky nemají důvod změnit své chování,“ zdůraznila premiérka.
Hlavním problémem jsou banky
Podmínkou uvolnění pomoci pro Irsko by neměl být tlak na zvyšování daní v této zemi. „Je to cesta ke snižování životní úrovně, co může vést k politické nestabilitě až k pádu vlády,“ dodala Radičová.
Pomoc Irsku by měla dosáhnout 85 miliard eur (asi 2,1 biliónu korun). Na Slovensko připadá jedno procento z této částky. Slovensko, jako jediná z členských zemí eurozóny, před časem odmítlo pomoc zadluženému Řecku. Podle slovenského ministra financí Ivana Mikloše je Irsko ve zcela jiné situaci než Řecko. „Irsko má v zásadě konkurenceschopnou ekonomiku. Nikdy nelhalo o stavu veřejných financí a mělo velmi nízký veřejný dluh,“ uvedl ministr.
Zásadním problémem Irska jsou podle Mikloše banky. „Vláda udělala chybu hned na začátku. Neomezeně a stoprocentně garantovala všechny vklady v bankách, čímž vlastně irská vláda převzala na sebe náklady prasknutí bubliny,“ dodal Mikloš. Ministr však trvá na tom, že irská ekonomika je v lepší kondici než řecká, což podle Mikloše dokazuje několikamiliardový přiliv zahraničních investicí.