Článek
Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek má za cíl poukázat na absurdnost a nesmyslnost některých bankovních poplatků.
Mnoho klientů bank nestíhá z důvodu svého rodinného či pracovního zatížení sledovat poplatky, které musí bankám platit a jejich smysl a odůvodněnost. Proto některé banky mohou takové nesmyslné poplatky bez problémů uplatňovat.
| Ve finále se hlasuje pro následující poplatky: |
|---|
| 1. Poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking |
| 2. Výše poplatku za vklad na účet na přepážce třetí osobou |
| 3. Poplatek za autorizační SMS |
| 4. Poplatek za dotaz úřední osoby |
| 5. Poplatek za vedení účtu zemřelého klienta (po dobu dědického řízení) |
Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek a významná účast čtenářů při hlasování má bankám ukázat, že nejsou neomezenými pány, ale že hlavní a nejdůležitější je názor a přání jejich klientů, kteří banky živí. Důkazem je i skutečnost, že velká většina bank už minulé nejabsurdnější poplatky zrušila, nebo je výrazným způsobem omezila.
Prvním absurdním poplatkem, který postoupil do finále, je poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking.
Na pobočku nechodí, ale stejně zaplatí
Co je na tomto poplatku absurdní či nesmyslné? To, že se jedná o poplatek v zásadě administrativní, přitom náklady jsou pro banku minimální. Klient si sám vše zúřaduje. Přesně tak, jak po něm chce jeho banka.
Poplatek je tedy o to absurdnější, že banky svými kampaněmi a reklamami motivují a přesvědčují své klienty, aby nechodili s nevýznamnými požadavky na pobočky a pokud možno vše řešili sami přes internetbanking. Právě zadání příkazu nebo změny příkazu přes internet je toho jasným příkladem. Klienti se požadavku bank postupně přizpůsobili a výsledek? Některé banky zpoplatňují i úkony provedené tímto kanálem.
Ať tedy klienti udělají cokoliv, banky jim to stejně nakonec zpoplatní. Požadavek platby za zadání příkazu v rámci internetbankingu je tak v zásadě stejný, jako by platili za poslání e-mailu.