Článek
Proti zákonu se bouřili především pravicoví poslanci. Tvrdili, že zákon usnadní státu brát osobám pozemky, které nechtějí prodat. Za normou stáli poslanci ČSSD a KSČM.
Nadále tak bude platit, že o tom, zda je stavba ve veřejném zájmu, a vyvlastnění je tedy možné, budou rozhodovat stavební úřad v místě stavby.
Pokud by Sněmovna zákon schválila, byly by stavby dálnic a silnic za veřejný zájem považovány automaticky a lidé by pozemky za určenou náhradu museli státu prodat, i když by nesouhlasili. Možnost odvolání by neměli. Pokud by zákon prošel, hrozila ODS, že se obrátí na Ústavní soud.
Vyloučeni ekologové a obce
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), kterému měl zákon ulehčit práci, je rozhodnutí Sněmovna zklamáno. "Vzhledem k tomu, že zůstává zachován současný stav, mohou se na dalších silničních stavbách opakovat případy, jako bylo několikaleté zpoždění stavby okruhu Plzně, nebo nynější brzdění výstavby tříkilometrového úseku před Hradcem Králové na dálnici D11," řekl ČTK mluvčí ŘSD Jan Hoření.
Proti zákonu byl ostře ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Nejenže by norma omezila práva majitelů půdy, ale nelíbilo se mu ani to, že by z jednání o stavbách byli vyloučeni ekologové a také obce, protože by nemohly navrhnout jiné varianty vedení trasy.
Rozlobil se nad tím, že se Sněmovna snaží řešit každý kontrétní problém zvlášť, místo aby přijala systémová řešení. "Jestli k tomu budeme přistupovat takovýmto způsobem a vnášet stále větší chaos do našeho právního řádu (...), kde se zastaví předkládání těchto návrhů? Já jsem přesvědčen, že řešení musí být skutečně systémové," řekl Ambrozek. Připomněl, že mnohé z toho, co se Sněmovna pokoušela nyní schválit, je upraveno ve stavebním zákoně, který míří do Sněmovny.