Hlavní obsah

Paroubek hledá možnost, jak zlevnit ruský plyn

– PRAHA
Právo, Jiří Vavroň

Do Ruska v těchto dnech putuje z vlády oficiální dopis zkoumající možnost snížení cen ruského zemního plynu, který by se v České republice využíval k výrobě elektrické energie, o dvacet procent. Cena plynu k jiným účelům by se neměnila. O této možnosti měl hovořit premiér Jiří Paroubek s ruským prezidentem Vladimírem Putinem při jeho nedávné návštěvě České republiky.

Článek

Pokud by se jednání podařilo dovést do úspěšného konce, a cena dodávaného plynu by se o dvacet procent snížila, znamenalo by to, že by se v Česku mohly začít stavět elektrárny na zemní plyn. Při zásobách zemního plynu, které by měly vystačit až 80 let, by se vyplatily. Současně by nebylo nutné rozšiřovat jadernou elektrárnu Temelín, ani budovat nové uhelné elektrárny. To by mělo zásadní vliv na ekologii, ale i na cenu energií. Pokud se taková dohoda nepodaří, dokončení dalších bloků jaderné elektrárny Temelín bude nutné.

Není to izolovaný nápad, říká o snaze získat levný plyn pro elektrárny, šéf poradců premiéra a ekologický expert ČSSD Petr Petržílek. Příští rok musí začít technická obnova dosavadních tepelných elektráren, země musí na základě fundované diskuse rozhodnout o tom, jaká bude její energetická politika příštích 40 let, jaké elektrárny budeme v Česku mít. Spoléhat se jen na výrobu energií z tzv. obnovitelných zdrojů nelze, vyrobená energie z těchto zdrojů by pokryla maximálně dvacet procent spotřeby.

České zásoby zemního plynu pokrývají zhruba jedno procento spotřeby. Veškerý další zemní plyn pro potřeby České republiky se podle analytika nerostných surovin ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Kaviny musí dovážet, ze 75 procent právě z Ruska, zbytek převážně z Norska. V roce 2005 se dovezlo 6,7 miliardy krychlových metrů plynu v hodnotě 48 miliard korun.

Využíváme několik zdrojů současně

Spotřeba elektrické energie je v Česku v současnosti kryta z několika zdrojů. Především se využívají domácí zdroje hnědého uhlí, které plně kryje naší potřebu. Další zdroje tvoří jaderná energetika a vodní elektrárny a postupné zavádění obnovitelných zdrojů. Naše závislost na dovozech ropy a zemního plynu pro výrobu elektrické energie je prakticky mizivá.

Řada expertů současný mix energetických zdrojů považuje právě pro nezávislost na dovozech za optimální a plyn považují za hlavní zdroj dodávek tepla pro maloodběr. Zastánci využití plynu poukazují na možnost využití uhlí pro jiné účely a snížení ekologické zátěže. Problémem zemního plynu může být i spolehlivost dodávek.

Energie se stává klíčem k budoucnosti

Možnosti vyčerpání dostupných zdrojů surovin i vývoj cen surovin na světových trzích nutí země, jako je Česká republika vážně a v předstihu se zbývat problémem, jak zajistit dostupné suroviny a hlavně dostatek cenově přijatelné elektrické energie.

Před tímto problémem stojí všechny země. Životnost ložisek ropy, která se také využívá pro výrobu elektrické energie, se odhadují na 20 (Rusko) až sto let (Spojené arabské emiráty). Dostupnost zemního plynu je vyšší, zhruba 80 let. Česko je soběstačné v těžbě hnědého a černého uhlí, tuzemská těžba ropy kryje spotřebu ze 4 až 5 procent, zemního plynu zhruba na jedno procento.

Reklama

Výběr článků

Načítám