Článek
K milánskému prokurátorovi Antonellovi Ioffredimu se ráno dostavil nový šéf Parmalatu Enrico Bondi. Po něm prokurátor vyslechl zástupce Bank of America.
Bondi zřejmě vyšetřovatele provedl zjištěními auditorů Parmalatu, kteří ráno předali orgánům úplné materiály, potvrzující falšování účtů. Především šlo o dokument, který zdánlivě stvrzoval, že Bank of America půjčila firmě Bonlat, dceři Parmalatu, 3,95 miliardy eur. Pravost tohoto dokumentu v pátek banka popřela a tím nastartovala nejhorší finanční krizi ve 40leté historii firmy.
Zachrání podnik vláda?
Společnost nyní směřuje k vyhlášení platební neschopnosti a bankrotové ochraně před věřiteli. Vyhlášení bankrotu se čeká ještě dnes, kdy by také o pomoci firmě mela jednat italská vláda. Sdělení po pondělní schůzce zástupce vlády s Bondim naznačovalo, že vláda by mohla ochránit Parmalat zvláštním výnosem.
Zdroje z vyšetřovacích orgánů agentuře ANSA řekly, že manažeři Parmalatu zfalšovali logo Bank of America pomocí scannerů. Prokurátoři mají podezření, že kauza čtyř miliard firmy Bonlat se sídlem na Kajmanských ostrovech je jen vyvrcholením rozsáhlých účetních manipulací v letech 1999 až 2003. Podle některých zdrojů chybí v účetnictví společnosti až sedm miliard eur.
Na seznamu vyšetřovaných jsou kromě Tanziho bývalí finanční ředitelé firmy Alberto Ferraris, Luciano Del Soldato a Fausto Tonna, kteří se postupně na tomto postu střídali v letošním roce. Podle zdrojů agentury Reuters Ferraris a Del Soldato v pondělním výslechu řekli, že celý plán manipulace s účty vymysleli Tanzi a Tonna.
Skandál Parmalatu již dostal v médiích přezdívku evropský Enron podle účetních podvodů americké energetické skupiny. Pozorovatelé předpokládají, že "černá díra" v účtech firmy může dosáhnout až deseti miliard eur.
Parmalat - italská hvězda
Parmalat je jednou z nejznámějších italských značek. Výrobce mléčných produktů a džusů má téměř 35 000 zaměstnanců ve 30 zemích a jeho roční tržby přesahují 7,5 miliardy eur.
Pod vedením zakladatele Calista Tanziho firma široce expandovala, když investovala mimo jiné i do fotbalového klubu AC Parma. Přitom však hromadila vysoké dluhy a investory stále více znepokojovala její neprůhledná investiční strategie.
Tato neprůhlednost je nicméně typická pro velké italské firmy, ovládané rodinnými klany. Poprvé se tak obavy investorů z nedostatku informací zhmotnily až minulý měsíc, když firma seznámila trhy s existencí investice v pochybném fondu na Kajmanských ostrovech.
Tehdy se začalo ukazovat, že informace o vysoké hotovosti skupiny zřejmě nejsou pravdivé. To vyvolalo prudký propad akcií a obligací firmy a degradace úvěrových ratingů na bankrotovou úroveň.
