Článek
Od tohoto dne má totiž vstoupit v účinnost jím provedená novela občanského zákoníku, která přináší důležité změny do práv a povinností nájemníků. Přesto však zásadně nezhoršuje jejich postavení. Zákon ale ještě musí podepsat prezident republiky.
Včas hlásit novou osobu v bytě
Jednou z hlavních novinek je, že v některých případech může pronajímatel vypovědět nájem bez přivolení soudů, což zatím možné nebylo. Těchto případů je pět. Nejčastější budou ty, kdy nájemník hrubě porušuje své povinnosti, zejména dluží za nájemné a za služby ve výši trojnásobku měsíční platby.
Ale pozor, hrubým porušením povinností může být třeba i to, když nájemce včas písemně neoznámí pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě. Novela občanského zákoníku to ukládá udělat do 15 dnů od dne, kdy ke změně došlo, přičemž nájemce uvede jméno, příjmení, datum narození a státní příslušnost dané osoby. Pokud to nájemce neudělá ani do jednoho měsíce, pak to zákon považuje za hrubé porušení povinností.
Výpovědní lhůta je minimálně tříměsíční a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena nájemníkovi. Výpověď může být jedině písemná a musí v ní být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta a poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Nájemník se tedy samozřejmě může bránit výpovědi u soudu, ale musí podat sám žalobu na určení její neplatnosti, a to do šedesáti dnů od doručení výpovědi.
Pokud nájemci, kterému je dávána výpověď, přísluší bytová náhrada, musí výpověď obsahovat závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu. Jestliže nájemce přijme výpověď a neobrátí se na soud, musí pak vyklidit byt do 15 dnů po zajištění odpovídající bytové náhrady (má-li na ni nárok).
Ve čtyřech případech může pronajímatel i nadále vypovědět nájem jen s přivolením soudu (viz tabulka). A to například tehdy, když pronajímatel potřebuje byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence.
Nejvíce omezení pro druhy a družky
Od 31. března se také mění některé podmínky přechodu nájmu.
Beze změny zůstává, že jestliže nájemce zemře či opustí trvale společnou domácnost, stávají se nájemci jeho děti, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti (opuštění domácnosti) ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.
To se týká i vnuků a dalších osob pečujících o domácnost nájemce, nebo které byly na nájemce odkázány svou výživou (například druzi a družky), pokud se do bytu přistěhovaly nejpozději 30. března 2006.
Pokud se tyto osoby nastěhovaly do bytu až po účinnosti novely občanského zákoníku, přechod nájmů bude pro ně méně snadný. Vnuci musí žít s nájemcem ve společné domácnosti po dobu tří let. O výjimce může rozhodnout jedině soud.
Na druhy a družky a na další osoby splňující podmínky zákona, které se do bytu nastěhují po 31. březnu 2006, a to až po sjednání nájemní smlouvy, může přejít nájem pouze tehdy, jestliže se na tom nájemce a pronajímatel písemně dohodli. Neexistence takové dohody může tedy fakticky zabránit přechodu nájmu.
Pro úplnost dodejme, že až nabude účinnosti zákon o registrovaném partnerství, bude moci přejít nájem bytu i na partnera nájemce, pokud spolu žili v den smrti nebo odchodu z bytu ve společné domácnosti.