Nobelovu cenu za ekonomii dostane Richard Thaler, jeden ze zakladatelů behaviorální ekonomie

Americký ekonom Richard Thaler se nejvíce proslavil v oblasti behaviorálních financí, která je podmnožinou disciplíny behaviorální ekonomie. Jako jeden ze zakladatelů tohoto odvětví spolupracoval mimo jiné s Danielem Kahnemanem.

Sedmasedmdesátiletý Thaler od roku 1995 působí na University of Chicago Booth School of Business. V roce 2015 vydal knihu Misbehaving: The Making of Behavioural Economics, která vysvětluje dějiny a principy odvětví behaviorální ekonomie.

Obor se zabývá dopady společenských nebo emocionálních faktorů na ekonomické rozhodování jednotlivců či institucí. Snaží se vyrovnat deficity standardní ekonomie, která předpokládá racionální jednání. Behaviorální ekonomie počítá s omezenou racionalitou.

S právníkem Cassem R. Sunsteinem vydal v roce 2008 slavnou knihu Šťouch (Nudge), která v češtině vyšla s podtitulem Jak postrčit k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Kniha navrhuje v politice i dalších oblastech jednoduchá opatření využívající psychologických znalostí.

Thaler a Sunstein například uvedli, že většina Američanů si dostatečně nespoří na důchod. Nemyslí si však, že by jim politici měli nařizovat, aby to začali dělat. Místo toho navrhují, aby pro ně byl vytvořen co nejlepší základní plán s tím, že jim bude ponechána možnost z důchodového plánu vystoupit a zvolit si jiný, který jim vyhovuje lépe. Autoři vycházejí z toho, že většina lidí se nebude nijak angažovat.

Před oznámením se přitom spekulovalo, že letos by mohl cenu obdržet americký ekonom John Taylor za své takzvané Taylorovo pravidlo. To popisuje vztah mezi krátkodobou úrokovou sazbou, inflací a ekonomickým růstem a využívá se jako nástroj analýzy reakční funkce centrálních bank. Dalším kandidátem byl někdejší guvernér americké centrální banky Ben Bernanke.

V loňském roce komise ocenila ekonoma Olivera Harta, který pochází z Velké Británie a zároveň dlouhodobě působí v USA a má i tamní občanství, společně s Bengtem Holmströmem, který pochází z Finska a rovněž působí v USA. Cenu obdrželi za příspěvek k teorii kontraktu. [celá zpráva]

Teorie se zabývá způsoby, jimiž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy. Vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení. Zkoumá i například, jaký vliv má na zaměstnance či manažery vyplácení pevného platu či odměn podle výkonu.