Článek
Americké akciové indexy Nasdaq, Dow Jones a S 500 ve čtvrtek uzavřely obchodování se ztrátou okolo čtyř procent. Poslední jmenovaný index, který zahrnuje akcie 505 společností ze lednových maxim spadl o desetinu. [celá zpráva]
Podobně to v pátek vypadalo i na asijských burzách, naopak v Evropě je situace klidnější. Německý burzovní index DAX odpoledne odepisoval jen přes půl procenta, londýnský FTSE 100 jen 0,3 procenta. Pražská burza ztrácela procento, například akcie ČEZ však rostly.
Návrat do normálu
Podle analytika BH Securities Martina Vlčka je současný pokles spíše návrat do normálu a extrémní bylo dosavadní období, kdy akcie téměř neustále rostly a pohybovaly poklidně bez větších výkyvů.
„Současná situace je normální v tom, že na zdravých trzích běžně dochází jednou za čas k deseti až dvacetiprocentním korekcím. Co bylo nezvyklé, je, že se trhy propadly velmi rychle a extrémně rychle se zvedla takzvaná volatilita, tedy laicky řešeno velmi rychle došlo k růstu velikosti denních pohybů akciových trhů nahoru i dolů,” řekl Vlček Novinkám.
Podobně to vidí i ekonom ČSOB Petr Dufek. „Akcie a další aktiva v posledních letech rychle zdolávaly jedno maximum za druhým, takže jednou za čas je i zdravé, aby se jejich růst zkorigoval. Začalo to spekulacemi o rychlejším růstu sazeb americké centrální banky, i když vůbec není jisté, že Fed skutečně nasadí vyšší tempo,” popsal.
„Trhy se bojí nejen samotného růstu úrokových sazeb, ale také rychlosti jejich pohybu nahoru. To je to, co investory vyděsilo,” doplnil Vlček s tím, že současná korekce trhy dlouhodobě posiluje, protože je pročistí od extrémních pozic a příliš silných spekulací jedním směrem.
Ani špagety se nejí tak horké, jak se uvaří
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy se aktuální reakce investorů zdá být přehnaná. „Což ovšem nevylučuje, že poklesy budou pokračovat i v příštích dnech. Stejně jako nebylo možné vyloučit pondělní razantní pokles. Přece jenom, po delším období nepřetržitého růstu burz je pokles vlastně přirozený,” sdělil Novinkám.
Kovanda připomněl, že Dow Jonesův index od Trumpova zvolení v listopadu 2016 překonal svůj historický rekord „takřka stokrát”. „Zdolávání rekordu za rekordem bylo ovšem v očích investorů podmíněno tím, že inflace poroste jen velice pozvolna. Jenže inflace umí zaskočit,” dodal.
„S inflací je to totiž jako s tubou od kečupu. Do ní můžete také dlouho bušit a nic se neděje – stejně jako dlouho se nic moc nedělo s inflací. U nás, ani v USA. A pak, najednou, na špagety vyteče mnohem více kečupu, než byste si přáli,” uvedl Kovanda, že toho momentálně obávají především trhy v USA.
„Bojí se, že inflace bude růst razantněji a podstatný část jejich očekávaných akciových výnosů se v louži kečupu prostě utopí. Ani špagety se však nejí tak horké, jak se uvaří. Na další světovou krizi to zatím určitě nevypadá,” uzavřel Kovanda.
Vždy se dá říct, že se blíží krize
„Vždy se dá říct, že se blíží nějaká krize, ale jak je vlastně daleko, nikdo neví. Aktuální pohyby na trzích vypadají spíše jako korekce předchozího silného růstového trendu,” domnívá se Petr Dufek.
„Současná kolísavost trhů nevychází z akutního problému v globální ekonomice. Jde především o reakci na očekávaný růst úrokových sazeb ve světě. Podobná kolísavost bývá v pozdních fázích ekonomického cyklu, v jaké se nyní nacházíme, celkem běžná,” doplnil pro Novinky hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.