Článek
Obě databáze, bankovní i nebankovní, se pak zřejmě propojí. Lidé, kteří si zvykli na půjčky od splátkových firem či nákupy s pomocí leasingu, si teď budou muset dávat větší pozor na to, aby své dluhy včas spláceli.
Registr bude pastí
Nový velký registr dlužníků spravovaný společností Czech Credit Bureau (CCB), který má být na začátku prázdnin zprovozněn pro potřeby leasingových a splátkových společností, totiž bude další pastí pro občasné zpozdilce i notorické hříšníky. "Registr začne fungovat nejpozději 1. července. Tuto databázi bychom navíc chtěli během několika měsíců propojit s naším bankovním registrem, který běží už tři roky. V něm nyní shromažďujeme informace od 18 bank, které pokrývají 98 procent procent tuzemského trhu drobného bankovnictví," řekl Právu ředitel CCB Petr Kučera. Těm, kteří včas nesplácejí své závazky, tak hrozí, že jim nikdo na trhu už nepůjčí. I po vyrovnání účtů zůstanou v registru varovné vykřičníky u jména nespolehlivého klienta další čtyři roky.
Pro neplatiče pak nebude prakticky možnost úniku. Pokud se oba registry propojí, budou si splátkové firmy i banky vyměňovat údaje o klientech navzájem. Propojení obou registrů však ještě musí schválit Úřad pro ochranu osobních údajů.
Zájem mají i operátoři
Vedle těchto dvou systémů existuje v ČR další významná databáze neplatičů převážně u splátkových a leasingových firem, kterou provozuje sdružení SOLUS. V ní bylo v dubnu 175 tisíc jmen nesplácejících klientů.
Nový registr CCB bude zpočátku obsahovat informace od sedmi společností - splátkových firem GE Money Multiservis a CCB Finance a leasingových firem CAC Leasing, ČSOB Leasing, GE Money Auto, ŠkoFIN a Leasing České spořitelny. Postupně se však tato skupina rozroste o další úvěrové společnosti, zájem o tuto službu navíc projevili už i mobilní operátoři.
Zatímco v případě bankovního registru zákon nepožaduje souhlas klienta, u nebankovní databáze musí každý zákazník se zanesením svého jména do něj písemně souhlasit. Firmy již proto při uzavírání nových smluv souhlasy od klientů sbírají.
Finanční ústavy shodně tvrdí, že zákazníkům vidina monitorování jejich platební morálky a uvedení osobních údajů (adresa a rodné číslo) v registru nevadí. Právo klienta na odmítnutí udělení souhlasu prý respektují, upozorňují ale, že tím před nimi oslabuje svoji důvěryhodnost. Narozdíl od databáze sdružení SOLUS, která zaznamenává pouze problémové klienty, bude nový nebankovní registr CCB, stejně jako bankovní, shromažďovat informace o lidech, kteří půjčky splácejí i nesplácejí. Odborníci však nepředpokládají, že spolehlivost klienta by se mohla odrazit například v nižší cenové nabídce firem.
Služba i pro klienty
Bankovní registr CCB dnes eviduje 5,8 miliónu kontraktů, které banky uzavřely s 3,6 miliónu osob. Banky se na něj loni obrátily více než osmsettisíckrát, což je meziroční zvýšení počtu dotazů o 20 procent. Podobný počet dotazů od finančních institucí pak zaznamenal i SOLUS.
Nákupní horečka rok od roku sílí, především splátkové společnosti mají nyní nebývalé žně. Většina odborníků proto soudí, že rozšiřování a případné propojení registrů je dobrou službou nejen pro firmy, ale i pro samotné zákazníky. Zrychlí totiž proces schvalování úvěru a navíc neumožní lidem půjčovat si nad rámec svých možností.