Mzdy rostou, ale rozdíly se prohlubují

Například v podnikatelské sféře si zaměstnanci v prvním čtvrtletí vydělali za hodinu práce v průměru téměř 107 korun hrubého, což je asi o 14 korun za hodinu více, než kolik brali před třemi lety.

Nejvíce si lidé podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí v podnikatelské sféře vydělají v Praze, kde dosáhla průměrná hrubá hodinová mzda v 1. čtvrtletí letošního roku přes 148 korun. Naopak nejméně brali zaměstnanci v Karlovarském kraji - necelých 92 korun za hodinu. 

Ani tuto průměrnou hodinovou mzdu však nebere každý. V Praze na ni nedosáhne přes 71 procent zaměstnanců, na Karlovarsku přes 70 procent. Podíl zaměstnanců, kteří berou méně než průměrnou mzdu, se podle ekonomů navíc každoročně zvyšuje.

Dokládá to i celostátní statistický průměr. Více než dvě třetiny zaměstnanců v Česku braly v prvním čtvrtletí mzdu pod statistickým průměrem, tedy méně než 16 722 korun. Téměř polovina Čechů dokonce dostávala za svou práci měsíčně méně než 15,5 tisíce korun. Naopak asi osm tisíc lidí bere v ČR měsíčně více než 150 tisíc korun.

Růst mezd je odlišný nejen podle ekonomické situace firem a regionu, kde společnost podniká, ale zejména podle oborů, ve kterých zaměstnanci působí. Podle odborníků se navíc rozdíly v platech mezi jednotlivými příjmovými skupinami v průběhu let ještě více prohlubují. Lidem s vysokými příjmy totiž platy rostou o podstatně vyšší částky než lidem s nižšími příjmy.

Například lékař chirurg ve státním ústavu loni dostal o 2835 více než v roce 2002. Stejně jako odborný asistent na vysoké škole, kterému se zvedl plat v průměru o 1581 korun. Ředitelé velkých firem si polepšili o 712 korun, bankovní makléři dokonce o 51 289 korun měsíčně.

Zřetelný rozdíl v platech je i ve státním a soukromém sektoru. Například chemik si vydělal ve státním ústavu v průměru měsíčně 21 633, zatímco v soukromé sféře 26 513 korun.

Absolutní rozdíl mezd podnikatelského a nepodnikatelského sektoru se však podle ekonomů stále snižuje. V 1. čtvrtletí byl rozdíl 521 Kč, v 1. čtvrtletí 2003 činil 577 Kč. "Ve stejném období roku 2002 dosáhl rozdíl platů ve sféře soukromé a státní dokonce 2258 Kč," řekl Právu ekonom Miroslav Brabec z Raiffeisenbank.

Rozdíly jsou zřejmé například také u lékařů a učitelů. Nejvyšší platy lze dostat v soukromém sektoru na postech ředitelů, vedoucích firem, jako zaměstnanci v telekomunikačních firmách, bankách, pojišťovnách, aeroliniích, poradenských a auditorských firmách či právních kancelářích. 

Platy některých zaměstnanců z těchto profesí dosahují zhruba desetinásobku průměrného platu. Například vedoucí velké organizace na výrobu a rozvod energie si letos vydělá měsíčně asi 144 814 korun hrubého. Ředitel firmy na těžbu nerostných surovin vydělává asi 141 370 korun měsíčně, pracovník ústředí peněžnictví pak 114 050 korun. Řídící letového provozu s 110 166 korunami hrubého měsíčně patří také do skupiny nejlépe placených zaměstnanců.