Článek
Obvodní soud dal za pravdu ministerstvu financí, na které byla žaloba směřována a které tvrdilo, že k placení náhrad není důvod. Majitelům Jiřímu Rybovi a Haně Maříkové se nepodařilo prokázat souvislost mezi škodou a jednáním státu.
Ryba a Maříková žádali po státu náhradu 3520 korun měsíčně. To je částka, kterou by získali navíc, kdyby nájem nebyl regulován. Sumu počítají od 1. ledna 2003. Dosud se tak částka vyšplhala na 67 tisíc. Majitelé se při výpočtu opírali o studii Martina Luxe ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Po neúspěchu se chtějí nyní odvolat k Městskému soudu v Praze.
Nájemné náklady nepokryje
"Veškeré odborné posudky vyznívají ve prospěch majitelů domů," řekl předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Dodal, že na nájemném se vybírá zhruba polovina toho, kolik je potřeba na udržování nemovitosti.
Majitelé proto podávají soudní žaloby. Žalují ministerstvo financí, které jim údajně způsobilo škodu vydáním protiústavního předpisu, nebo nájemníky, kteří odmítli zvýšení nájemného alespoň na úroveň pokrývající náklady. Nezávislé rozhodnutí zřejmě padne podle Šimečka až u evropských soudů.
Ministerstvo financí tvrdí opak. To, co majitelé na nájemném vyberou, prý na investice do domů stačí a dokonce jim zůstane i zisk z pronajmů.
Zákon o nájemném vláda neřeší
Předpis, který by upravoval zvyšování nájemného v bytech s regulovanou činží, v České republice stále chybí. Ústavní soud v listopadu 2002 zrušil cenový výměr, který jako maximální nájem určilo ministerstvo financí. Od té doby ministerstvo regulovaný nájem upravuje vyhláškami.
Vláda se ale ke schvalování zákona o nájemném nemá. Strany, které koalici tvoří, se totiž nemohou dohodnou, zda a v jaké míře nájemné deregulovat. Zákon připravený vládou Vladimíra Špidly skončil ve Sněmovně fiaskem a nedohodne se na něm zřejmě ani nový kabinet.
Přijetí zákona se týká více než miliónu nájemních bytů, které tvoří zhruba třetinu všech bytů. Nyní platí, že růst činží je možný jen po dohodě pronajímatele a nájemce.