Hlavní obsah

Kyperský parlament přijal první body plánu na záchranu ekonomiky

Nikósie
Aktualizováno

Kyperský parlament v pátek v noci schválil první body záchranného plánu pro ostrovní ekonomiku. Jako první přijali poslanci zákony o dohledu nad pohybem kapitálu a o zřízení fondu solidarity. Jde o první část z balíku opatření nezbytných ke shromáždění 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard Kč) vlastními silami. Právě tento krok je podmínkou, aby Kypr získal další pomoc ve výši deseti miliard eur od zemí eurozóny.

Foto: Petros Giannakouris, ČTK/AP

Fronta před bankomatem ohrožené banky Laiki v metropoli Nikósii

Článek

Zákon o dohledu nad kapitálem má uchránit banky před divokým výběrem vkladů nebo jejich překotným přesunem do zahraničí poté, co se finanční domy patrně v úterý opět otevřou. Zřizovaný fond solidarity vydá obligace, za které chce kyperská vláda ručit státním a církevním majetkem, případně rezervami centrální banky.

„Jakékoli řešení bude bolestné,“ řekl mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides a dodal: „Musíme všichni převzít svůj díl odpovědnosti.“ Vláda ale apelovala na parlament, aby „udělal velké rozhodnutí“ a zabránil bankrotu. Znamenalo by to přijetí podmínek půjčky.

Kyperský prezident Nikos Anastasiades jednal v pátek s představiteli trojky, kterou tvoří Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a MMF. Rozhovory jsou údajně v závěrečné fázi.

Parlament má rozhodovat o devíti návrzích zákonů týkajících se reformy otřeseného bankovnictví a zřízení takzvaného solidárního fondu v rámci "plánu B" na záchranu bank a celé země před bankrotem. Ve čtvrtek poslanci hlasování odložili na dnešek a rozhodnutí se opět začíná opožďovat.

V zemi má podle nového plánu kyperské vlády vzniknout takzvaný fond solidarity, za jehož obligace chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata či kapitálem dvou znárodněných penzijních fondů. Podle nejnovějších informací jeden z navrhovaných zákonů předpokládá, že kyperská centrální banka bude kontrolovat pohyb kapitálu tak, aby se zabránilo zhroucení bankovního systému po plánovaném úterním znovuotevření bank.

Kypr je pod tlakem

Kypr je pod velkým tlakem, protože ECB už pohrozila, že by mohla dvě největší kyperské banky odstřihnout od nouzové pomoci. Tím by se ocitly zcela bez prostředků. Jinou možnost získat peníze Kypr zatím nemá. Německá kancléřka navíc varovala Kypr, že partnerům z eurozóny dochází trpělivost. Odmítá i zestátnění penzijních fondů.

Na přijetí půjčky naléhají i kyperští bankéři, kteří jsou ochotni akceptovat i daň z vkladů s tím, že by se drobných střadatelů netýkala. „Každý - zejména 56 členů parlamentu by mělo porozumět, že by neměly být žádné další odklady při přijetí návrhu eurozóny na zavedení daně z vkladů nad sto tisíc eur," řekl Andreas Artemis z centrální banky.

Banky zůstanou zavřené na Kypru do úterka. Kypřané mají možnost jen omezených výběrů z bankomatů.

Rusko odmítlo pomoci ze strachu, že Kypr je před bankrotem a o takto poskytnuté peníze by přišlo.

Kyperskou banku Laiki čeká restrukturalizace, u vkladů v této bance nad 100 000 eur se nejnověji očekává, že jejich majitelé přijdou až o 40 procent prostředků.

Reklama

Výběr článků

Načítám