Článek
Zákonodárci ovšem návrh, který vychází z dílny Francie a Německa, odmítli. Odlišný názor parlamentu tak znamená, že státy a poslance čeká maraton jednání, jenž by je měl přivést ke kompromisu, ale také nemusí.
Návrh, který schválil parlament, znamená, že elektrárenské společnosti, které vlastní výrobu i přenosovou síť, si budou muset vybrat ze dvou řešení. V případě první možnosti by musely prodat přenosovou síť zcela jiné společnosti, což se označuje jako plný unbundling.
V případě, že by si vybraly druhé řešení, nemusely by přenosovou síť prodávat, ale ztratily by v ní kontrolu. Její řízení by totiž převzal takzvaný nezávislý systémový operátor (ISO), který by ji ovládl a původní vlastník neměl na jeho chod žádný vliv. Obě řešení mají přinést na trh s elektřinou větší konkurenci, jak tvrdí Evropská komise, která za těmito návrhy stojí.
Členské státy se ovšem na začátku června dohodly ještě na dalším řešení, které označují jako "třetí cesta". To navrhly Francie a Německo, které by majetkové dělení elektrárenských společností postihlo patrně nejvíc v celé unii. Takzvaná třetí cesta rovněž počítá se vznikem operátora (TSO), který by vládl přenosové soustavě, s tím rozdílem, že původní vlastník by si zachoval část svého vlivu. Aby tato možnost byla vůbec reálná, Evropská komise pro ni vytvořila několik zásadních omezení, ale i tak je vnímána, jako nejmírnější varianta ze všech tří.
Pro Česko není liberalizace trhu s elektřinou tak zásadní, jako liberalizace trhu s plynem, o níž bude parlament hlasovat na konci července. V Česku totiž výrobu elektřiny vlastní ČEZ a přenosovou soustavu ČEPS. Přestože obě společnosti vlastní stát, Evropské komisi takové oddělení stačí.