Článek
Úřad musí svým stanoviskem potvrdit, že převzetím nechvalně známých kajamnských struktur neposkytne stát ČSOB novou veřejnou podporu.
Poslední dědictví po IPB
V případu kajmanských struktur jde o majetek fondů založených bývalou IPB, která do nich vyvedla některá kvalitní i bezcenná aktiva. Ohodnotila je zhruba na 42 miliard korun, reálná cena se ovšem odhaduje zhruba na polovinu. ČSOB má dostat od státu za podílové listy těchto fondů zhruba o sedm miliard více. Tato částka představuje úroky za dobu (zhruba tři roky), po kterou byl majetek ve zprávě ČSOB.
Kajmanské struktury představují poslední část majetku po zkrachovalé IPB, kterou ještě ČSOB a stát nevypořádaly. Uzavření transakce bránil spor o to, zda má banka odevzdat i takzvané hlasovací akcie k fondům, které nepřevzala od nuceného správce IPB, ale koupila od právníka Irwina Schwarze, pracujícího pro IPB. Bez nich ale převzetí fondů ze strany státu nedávalo smysl. ČKA nakonec vyzvala banku, aby tedy odevzdala jen ty akcie, které převzala ze zkrachovalého peněžního ústavu. Ta to ale podle zdrojů Práva odmítla s poukazem na jednání, která k vyřešení problému zahájila s ministerstvem financí.
Proto ČKA odmítla platit bance úroky po říjnu roku 2002 s tím, že banka předání aktiv bezdůvodně protahuje. Nakonec vláda rozhodla zaplatit vše a zvolila mechanismus, při němž ČKA převezme nehlasovací akcie či podílové listy a vymění je za aktiva fondů. Dostane tak přímo konkrétní aktiva těchto fondů (až na pár výjimek, které z procesních důvodů zůstanou ve správě fondů pod řízení ČSOB a dohledem ministerstva financí), které potom půjdou do likvidace. Rozhodnutí vlády ale ještě musela posvětit dozorčí rada agentury, schavlující všechny větší transakce.
Čas tlačí, hrozí dvě arbitráže
Pokud by bývala dozorčí rada transakci s kajmanskými strukturami neschválila, znamenalo by to pro ČKA i stát vcelku nepříjemný problém. Agentura totiž na jaře uplatnila u ČSOB na kajmanská aktiva opci. Kvůli tomu se musí obchod mezi oběma stranami alespoň smluvně uzavřít do 5. srpna. Pokud by k tomuto kroku nedošlo, musela by ČKA proti bance zřejmě zahájit arbitráž.
Zajímavé je, že prodejní opci na kajmany před časem uplatnila - právě vůči agentuře - i ČSOB. Lze tedy očekávat, že v případě neschválení transakce by mohlo dojít k zahájení hned dvou arbitrážních řízení. Obě by v podstatě požadovaly vypořádání obchodu, ovšem patrně s rozdílnými cenami. Vyplývá to z rozdílného názoru na oprávněnost části úroků, jež má ČKA zaplatit bance.