Domácnosti ve světě loni zbohatly o deset procent, české o devět

Češi se za loňský rok umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 26. příčce, tedy o jeden stupeň níže než loni. V žebříčku hrubých finančních aktiv Česko zůstalo stejně jako loni na 28. místě.

Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.

Průměrné bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 17 497 eur, tedy zhruba 472 tisíc Kč. Předloni to bylo 16 785 eur, tedy asi o 38 000 korun méně. Rychlost růstu čistého bohatství domácností v ČR loni dosáhla 10,1 procenta (předloni 4,1 procenta), hrubý majetek vzrostl o devět procent.

Vyrostl hlavně sektor cenných papírů (o 12,8 procenta), finance na bankovních účtech a v pojištění rostly pozvolněji (5,8 a 5,6 procenta). Více než polovina úspor českých domácností (50,5 procenta) leží v bankách, asi třetina (32,6 procenta) je v cenných papírech.

Češi zůstávají nejbohatší zemí bývalého východního bloku, jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než Slováci, kde průměrné bohatství na obyvatele loni činilo 6778 eur (183 tisíc korun).

Nejlépe ze zemí sousedících s ČR je na tom Rakousko, průměrný Rakušan vlastní hodnotu odpovídající 59 256 eurům (zhruba 1,6 milionu Kč), průměrný Němec o něco méně (57 097 eur neboli 1,54 milionu Kč). Poláci jsou asi o 54 000 Kč na osobu bohatší než Slováci.

Z hlediska celosvětových trendů studie upozorňuje na opětovné rozšiřování finanční mezery mezi bohatými a chudými zeměmi i jednotlivci. V roce 2000 bylo čisté finanční bohatství na osobu v pokročilých ekonomikách 87krát vyšší než v rozvojových trzích. Do roku 2016 se toto číslo zmenšilo na 19, ale od té doby opět stouplo na 22 v roce 2019. Asi 84 procent čistého finančního bohatství na světě patří desetině nejbohatších lidí. Téměř polovinu z tohoto majetku vlastní jedno procento z nich.

"Je poměrně varovné, že mezera mezi bohatými a chudými zeměmi se začala znovu rozšiřovat dokonce ještě předtím, než svět zasáhl covid-19," uvedla spoluautorka studie Patricia Pelayo Romerová. Spolu s tím se loni podstatně snížil celkový počet příslušníků střední třídy, z více než jedné miliardy lidí v roce 2018 na 800 milionů o rok později. Přesto se od roku 2000 střední třída zvětšila zhruba o polovinu.