Hlavní obsah
Americký prezident Barack Obama Foto: Jason Reed, Reuters

Demokraté s republikány se nedohodli, v USA začaly platit automatické škrty

Od pátku vstoupily v USA v platnost automatické škrty, které by mohly ze státního rozpočtu letos odříznout částku 85 miliard dolarů (asi 1,7 biliónu Kč). Ekonomové se obávají, že to může zbrzdit zotavující se ekonomiku. Mezinárodní měnový fond už varoval, že sníží odhad růstu americké ekonomiky na letošní rok minimálně o 0,5 procentního bodu a rozhodnutí bude mít globální dopad. Američtí politici se však nedokázali na odložení automatických škrtů dohodnout.

Americký prezident Barack Obama Foto: Jason Reed, Reuters
Demokraté s republikány se nedohodli, v USA začaly platit automatické škrty

Těsně před půlnocí amerického času si Bílý dům a vedení republikánské strany vyměnily sérii trpkých obvinění. Vláda nařkla republikány, že se jejich vinou mohou zastavit plavidla amerického válečného námořnictva a děti nebudou mít očkování.

Ozbrojené síly přijdou o deset procent a federální programy o 8,5. Federálním zaměstnancům hrozí, že letos nedostanou mzdu za 22 pracovních dnů.
Obama obvinil republikány v Senátu, že raději umožnili automatické škrty, než aby uzavřely daňovou skulinu pro bohaté. „Hlasovali tak, že celá redukce deficitu hrozně dopadne na střední třídu.“

Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner zase obvinil z odpovědnosti za fiskální problémy vládu: "Je to rozhodnutí prezidenta, byl to jeho tým, který na tom trval.“

Ve čtvrtek neprošel v Senátu žádný z kompromisních návrhů. Republikáni zablokovali variantu škrtů v obranném rozpočtu o 30 miliard a zvýšit minimální sazbu daně pro roční příjmy až milión. Šéf americké centrální banky Fed Ben Bernanke přitom tento týden před hrozbou automatických škrtů varoval. [celá zpráva]

Kongresmani s dohodou nepočítali

Velká část poslanců už během čtvrtka na dohodu rezignovala a odjela z Washingtonu domů. Prezident Barack Obama by měl v pátek vydat první pokyny týkající se zavádění rozpočtových úspor.

V Bílém domě se kromě toho setká s vedoucími představiteli obou komor Kongresu, ale žádné velké naděje s jednáním spojeny nejsou. Podle televize CNN se spíš očekává, že obě strany jen zopakují své neústupné stanovisko.

Zkrácení výdajové stránky rozpočtu má mít bezprostřední, byť nikoli okamžitý dopad na činnost úřadů a institucí financovaných z federální pokladny. O 46 miliard se mají například snížit zbrojní výdaje, o deset miliard financování programů zdravotnického zabezpečení. Málo peněz bude na kontrolu přistěhovalectví nebo na prověrky kvality potravin.

Dopad škrtů ale pocítí Američané nejspíš až za několik měsíců a poslanci Kongresu kdykoli do té doby mohou problém vyřešit.

Spojeným státům už na přelomu loňského a letošního roku hrozil takzvaný pád z fiskálního útesu. Tehdy se podařilo problém odsunout na konec února.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků