Hlavní obsah

Daňové úniky: nová čísla prý mluví proti Junckerovi

Právo, ARD, mcm

Jen německé státní pokladně unikly kvůli sporné politice Lucemburska daně ve výši 197,99 miliónu dolarů. S odvoláním na propočty europoslance Zelených a jejich mluvčího pro finanční politiku Svena Giegolda to uvedl web německé televize ARD.

Foto: Vincent Kessler, Reuters

Jean-Claude Juncker

Článek

Giegold se při svých propočtech opíral o údaje z Bank of International Settlements (Banky pro mezinárodní platby) v Basileji. Zároveň ostře kritizoval lucemburskou vládu v době, kdy v jejím čele stál nynější šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

„Lucembursko nejdříve rozředilo evropské regulace a pak si z toho banky udělaly obchod. Juncker po celou dobu jen nečinně přihlížel,“ řekl Giegold před úterním slyšením šéfa Komise ve zvláštním výboru parlamentu EU pro tzv. panamské dokumenty. Ty unikly předloni a ukázaly obří rozsah daňových úniků z Evropy i odjinud.

Giegold není jediný, kdo má Junckerovi za zlé jeho tolerování daňových úniků přes Lucembursko. Také Norbert Naulin, který vede vyšetřovací skupinu pro daňové úniky a organizovanou kriminalitu v německém Severním Porýní-Vestfálsku, upozorňuje už delší dobu na podivné chování Lucemburčanů.

„Vidíme, že v době, kdy byla zřízena většina offshorových firem, šlo cíleně o to omezit směrnice EU,“ upozornil.

Většina kont těchto firem byla podle Naulinových zjištění vedena u lucemburských bank. „Tato podpora při daňových únicích, kterou jsme viděli při svém vyšetřování u bank, je systematickou a organizovanou formou hospodářské kriminality,“ soudí Naulin.

Vydělávalo se na výjimce

Giegold se snaží dokázat, že Lucembursko napomáhalo daňovým únikům na úkor jiných států Unie, když firmám umožňovalo skrývat peníze v lucemburských bankách.

V době dojednávání unijních opatření proti daňovým únikům a krátce poté stouply totiž vklady v lucemburských bankách ze 100 miliard dolarů v roce 2000 na 264 miliard v roce 2007. Lucemburčanům se ale nepodařilo přimět Unii, aby nejnižší daň z výnosů firem byla stanovena na 10 procent. Nakonec byla jako nejnižší dohodnuta patnáctiprocentní sazba.

Lucembursko, jehož vládu i ministerstvo financí řídil v té době Juncker, si však vyjednalo aspoň to, že tato daň se měla vztahovat jen na konta fyzických osob, nikoli na konta firem.

Firemní konta s adresou v zemích, kde unijní směrnice neplatila, tak byla vyňata z její platnosti, i když patřila podnikům působícím v EU.

Pokud si tedy někdo založil skořápkovou firmu v Panamě, Hongkongu nebo na britském Guernsey, mohl se vyhnout odvádění daně i povinnosti podávat zprávy o svých financích.

Reklama

Výběr článků

Načítám